Článek
Vyplývá to z analýzy biorytmů u více než 120 tisíc Američanů. Tým doktora Mathiase Basnera z University of Pennsylvania sledoval u těchto osob, v kolik hodin chodí spát, v kolik vstávají a jak dlouho spí. Analýzou výsledků došel k tomu, že pro celkovou délku spánku není ani tak podstatné, kdy jde člověk spát, ale spíš, kdy musí vstávat. Čím později člověk vstává, tím totiž naspí více hodin kvalitního spánku, a tím je také zdravější a žije déle.
Ranní spánek je kvalitnější
„Výsledky dokazují, že s každou hodinou, o kterou práce či škola začne později, se prodlouží spánek v průměru o dvacet minut,“ tvrdí doktor Basner.
Jinými slovy, i když jde člověk spát večer brzy, nenaspí kvalitně tolik hodin, pokud musí vstávat už před šestou ranní. Naopak čím později ráno vstane, tím je jeho odpočinek kvalitnější. „V průměru spali lidé, kteří začali pracovat v šest ráno, jen šest hodin denně. Zatímco ti, kteří chodí na devátou či desátou, spí sedm a půl hodiny,“ tvrdí Basner.
Několik let věku
Hodina a půl spánku navíc každý den je podle něj velmi významným faktorem, který může znamenat několik let rozdílu v dožitém věku a také velký rozdíl v celkové fyzické kondici.
Větší pružnost v nástupu do práce
„Možnými strategiemi ke snížení chronického nedostatku spánku v populaci je větší pružnost v ranním nástupu do práce či do školy, omezení více souběžných zaměstnání a zkrácení ranního a večerního dojíždění,“ tvrdí doktor Basner. Chronický nedostatek spánku je podle něj největším rizikovým faktorem řady vážných onemocnění a předčasného úmrtí.