Článek
„Dřívější plány pro návrat na Měsíc byly příliš nákladné. Nové technologie budou neuvěřitelně užitečné při snižování nákladů,“ prohlásil jeden z nich, astrobiolog NASA Chris McKay. Někteří z jeho kolegů soudí, že stanice by mohla fungovat již v roce 2022. Jak dodává britský deník The Sun, za nejvhodnější místo pro měsíční základnu považují američtí nadšenci kráter Peary u severního pólu Měsíce.
Toto místo je totiž osvětleno celý měsíční den. Množství slunečního světla bude životně důležité k zajištění energie pro stanici. Američané tvrdí, že na stanici by mohlo pobývat asi deset lidí. Posádka by se střídala třikrát ročně. Projekt by stál jen deset miliard dolarů (asi 240 miliard Kč). Šlo by o zlomek toho, co stály měsíční mise Apollo, při nichž se na souputníka Země dostalo v letech 1969–1972 celkem 12 lidí. USA na to tehdy vydaly v přepočtu asi 170 miliard dnešních dolarů.
Edgar Mitchell na Měsíci u americké vlajky
„Z řady velmi dobrých důvodů je čas vrátit se na Měsíc, tentokrát k trvalému pobytu, a finance již nejsou hlavní překážkou. Klesnou-li náklady krátkodobého pobytu na Měsíci k desítkám miliónů dolarů na osobu, začínáme pronikat na stejný trh, který nám zajistil soukromé účastníky pro lety k ISS,“ uvedli Chris McKay a jeho tým v časopise New Space Journal.
Zájem i v Evropě
Američané však nejsou jediní, kdo se znovu dívají na trvalou lunární základnu jako na nový krok k ovládnutí blízkého vesmíru. Podobný krok plánuje podle webu PressTV i evropská kosmická agentura ESA. Svou Moon Village (Měsíční vesnici) by tam chtěla vybudovat do roku 2030. K její výstavbě by se měl využít materiál, který je k dispozici přímo na místě.
ESA si to představuje tak, že její měsíční vozítko by pomocí trojrozměrných tiskáren nejprve vytvořilo z ledu, kovů a minerálů lehkou kupolovitou strukturu, která by se nafoukla. Ta by pak byla důkladně obestavěna materiálem z regolitu, aby byla dostatečně chráněna.
Regolit je označení pro vrstvu různorodého horninového materiálu, která je stejně nepevná a sypká jako prach, jenž pokrývá povrch luny. 3D tiskárny jsou už nyní schopny „tisknout“ stavební bloky o váze až 1,5 tuny. I ESA počítá s tím, že její „ves“ by stála někde blízko pólů, kde je nejen dostatek světla, a tedy i energie, nýbrž také led dopravený na Měsíc kometami. Led, který se tam skrývá na dně temných kráterů, by vyřešil klíčový problém se zajištěním vody.
Mars zachycený Hubbleovým teleskopem
Příprava na Mars
Evropané očekávají, že na jejich projektu se budou podílet i Američané, Rusové a Číňané. Šéf ESA Jan Wörner řekl už v lednu, že po vyřazení Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) z provozu v roce 2024 by byla jejím nejlepším nástupcem „vesnice“ na Měsíci. U NASA i ESA už vyhrála soutěže na navrhování trvalých stanic firma Foster+Partners, která své zveřejnila návrhy před třemi lety. Firma chystá základny nejen pro Měsíc, ale i pro Mars.
„Poslat jediný kilogram na Mars stojí asi 200 tisíc dolarů, takže plánujeme poslat tam robotické trojrozměrné tiskárny, aby pracovaly s tamní půdou. Pro Měsíc stačí tři, ale pro Mars jich bude třeba asi 50,“ řekl architekt Xavier De Kestelier, který se na návrzích podílel.