Článek
Vodní květ tvoří na hladině mimo jiné i přemnožené sinice. Ty sice nový virus napadnout neumí, ale ničí právě řasy vodního květu.
Virus objevili letos vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR v nádrži Římov na Českobudějovicku, kterou hydrobiologové monitorují několik let a díky tomu patří k nejprozkoumanějším sladkovodním nádržím v Evropě. Vzorky tu odebírají po celý rok, a to každé tři týdny, na jaře a v létě ještě častěji.
Nový virus spadá do kategorie obřích virů a napadá jednobuněčné vodní řasy s názvem skrytěnky. Budvirus má významnou roli v ekosystému, protože pomáhá zachovávat rovnováhu ve vodním prostředí.
Počtvrté v historii Země. Vědci prokázali, že dvě symbiotické formy života splynuly v jeden organismus
„Vždy na jaře ve vodě prudce narostou mikroskopické řasy. Víme, že díky planktonním predátorům, což jsou prvoci či korýši, za krátkou dobu tyto řasy zase zmizí. Nově ale můžeme potvrdit, že na tomto poklesu řas se významně podílí i právě objevený budvirus a že jeho aktivita je obzvlášť důležitá během jarního růstu planktonu,“ řekl Vojtěch Kasalický z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Jihočeští vědci letos našli asi čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. Budvirus, který pojmenovali po jihočeské metropoli, je ale prvním podrobně prozkoumaným a popsaným.
Ke zkoumání vodního mikrosvěta používají vědci nejnovější metody, jednou z nich je analýza environmentální DNA.
Čeští vědci pomáhají Portugalcům s přemnožením sumců velkých v jezerech a nádržích
„Funguje to tak, že ze vzorku vody extrahujeme veškerý genetický materiál, který se tam nachází. Ten analyzujeme pomocí sekvenování neboli čtení DNA. Podle toho dokážeme vystopovat, jaké druhy organismů se ve vodě vyskytovaly. To nám poskytne vodítka k nalezení nových virů a bakterií,“ popsala Rohit Ghaiová, vedoucí laboratoře mikrobiální ekologie a evoluce v Biologickém centru.
Budvirus je asi desetkrát větší, než je obvyklá velikost virů. Proto se řadí do skupiny obřích virů. Má tvar pravidelného dvacetistěnu, tedy trojrozměrného tělesa, jehož stěny tvoří dvacet shodných rovnostranných trojúhelníků o průměru dvě stě nanometrů.