Článek
„Druhý jazyk je věc, kterou předkládáme k veřejné diskuzi. Je popsáno, co se má dít v prvním i druhém jazyce, i to, jestli má být druhý jazyk povinně volitelný, jestli ho musí škola nabízet za všech okolností, anebo jen žákům, kteří o něj mají zájem. To je na veřejné diskuzi a politickém rozhodnutí,“ uvedl před časem šéf NPI Ivo Jupa.
Nad přístupem institutu se podivoval bývalý ministr školství Robert Plaga (tehdy ANO), který revizi učiva zahájil.
Druhý povinný cizí jazyk na základní škole? V Evropě to není samozřejmost
„NPI by měl představit, jakou z variant preferuje, a být schopen si ji na datech obhájit. Finální rozhodnutí pak je samozřejmě kombinace odborného a politického,“ řekl Novinkám.
Podle současného šéfa resortu však bude třeba se vypořádat ještě s dalšími otázkami.
„Uvidím, jaký bude průběh té veřejné debaty. Musí ale být i diskuze o tom, které jazyky budeme nabízet, jak zajistíme možnost návaznosti výuky na středních školách,“ přiblížil.
„Musíme si položit otázku, jestli má o nabídce rozhodovat to, že v pedagogickém sboru existuje kvalifikovaný učitel ruštiny z minulých časů, nebo to, co se více hodí dětem do dnešního světa,“ dodal.
Podle něj by měla mít hlavní prostor němčina, francouzština či španělština.
Druhý cizí jazyk v ZŠ jen volitelný? Jazykáři nesouhlasí
Data České školní inspekce ukazují, že němčinu se na druhém stupni ZŠ či víceletých gymnázií učilo v minulém školním roce na 230 tisíc dětí, dalších asi 60 tisíc ruštinu a asi devět tisíc francouzštinu.
Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce by měl být druhý cizí jazyk nepovinný, přičemž by ale školy měly mít povinnost jej nabízet.
„Bylo by to lepší v tom, že žáci, kteří mají problém s prvním jazykem, mnohdy i mateřským jazykem, by se zdokonalovali v prvním cizím jazyce, aby se jím slušně domluvili, protože s angličtinou se dá slušně domluvit všude v Evropě. To je lepší, než když nebudou umět ani jeden cizí jazyk pořádně,“ sdělil Novinkám.
Zrušení povinnosti by bylo proti hlavním záměrům
Chyba by to však byla podle lingvistky Olgy Nádvorníkové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Pokud by byl druhý cizí jazyk nepovinný, na mnoha místech zcela zanikne. A je to absurdní, protože dva hlavní směry revize mají za cíl rozvoj kompetencí a přípravu pro budoucnost a snižování socioekonomických rozdílů mezi dětmi. Zrušení povinnosti je proti oběma hlavním cílům,“ řekla Novinkám.
První potíže by podle ní nastaly na venkově, kde už nyní je problém sehnat učitele a rodiče tam i těžko zajistí kurzy.
„Podle výzkumů by to zasáhlo zejména Karlovarský a Ústecký kraj, kde to ale právě pro tyto děti znamená výhodu. Pokud se alespoň na základní úrovni seznámí s němčinou, nebudou se bát, když dostanou nabídku jezdit třeba kamionem do Německa,“ vysvětlila.
Díky základním znalostem jazyka se podle ní učí i jakýkoli další cizí jazyk lépe.