Článek
Za vybudováním centra stojí hlavně proděkanka pro zubní lékařství Lydie Izakovičová Hollá.
„Když student nastoupí do prvního ročníku, tak začíná již v prvním týdnu vedle teoretické výuky i výuku praktickou. První půlrok se věnuje takovým bazálním základům, učí se práci s vrtačkou, učí se základní tipy preparací, učí se základní práci s materiály,“ vysvětluje proděkanka pro zubní lékařství z brněnské univerzity.
V této fázi se studenti učí hlavně s vyjímatelnými modely na stole. Výuka v Simulačním centru začíná od druhého semestru, končí na závěr studia v pátém ročníku.
Studenti se základní praxi učí vykonávat sami na sobě.
„Ve druhém ročníku už se začínají studenti učit základní věci na sobě. Jde o základní prohlídky a základní preventivní postupy,“ vysvětluje Izakovičová Hollá.
Od třetího ročníku střídají studenti výuku v Simulačním centru s vyšetřováním na klinickém pracovišti.
Výuka v Simulačním centru začíná již od druhého semestru studia.
„Ta výuka je modernizovaná do těch nejmodernějších postupů a přístupů, které v současném zubním lékařství vůbec existují,“ doplňuje proděkanka pro zubní lékařství.
Zubaři se mají dobře. Vystudují ale jen ti nejlepší
Nadčasové vybavení
„Od takové té klasické stomatologie, která začínala otiskováním v ústech pacienta různými hmotami a v laboratoři přes sádrové modely, vyrábění různých korunek a můstků, případně snímatelných náhrad jsme se posunuli k tomu, že studenti jsou schopni se učit moderní metody. Otiskování je nahrazeno skenováním přímo v ústech, výroba v laboratoři může být nahrazena 3D tiskem,“ vysvětlila proděkanka.
Studenti při výuce v jedné ze specializovaných učeben.
Výhoda tohoto centra tedy spočívá hlavně v tom, že se studenti nebudou praxi učit až po absolvování oboru.
„Studenti pracují na simulátorech s dentálními mikroskopy, které se běžně v klinické praxi používají pro řadu specializovaných výkonů, jako je třeba ošetření kanálků a podobně. Dříve se to ti hotoví studenti museli učit až když do té praxe přišli. U nás se to začínají učit už v průběhu toho studia, to znamená, že určitě budou do té praxe odcházet s mnohem lepší manuální dovedností a už budou moci to ošetření pacientů provádět mnohem kvalifikovaněji již od počátku té vlastní praxe,“ popsala studium Lydie Izakovičová Hollá.
Simulační centrum studentů zubního lékařství.
„Vzhledem k tomu, že tady máme nové technologie, tak věřím, že budu lépe připravena. Když si představím, že si budu v budoucnu zařizovat novou ordinaci, tak určitě již budu volit nové přístroje a novější technologie. Jsem tedy ráda, že si to tady mohu vyzkoušet,“ vysvětlila Novinkám studentka třetího ročníku Adéla Hrabovská.
Stovky zájemců, malá kapacita
Pětileté studium zubního lékařství je podle Izakovičové Hollé jedno z nejkompetitivnějších studií na Masarykově univerzitě. Každoročně se sem přihlásí 1250 až 1300 studentů. Přijme se jich ale pouze přibližně 55. „To je dané kapacitními možnostmi pracoviště,“ doplňuje proděkanka.
Studenti třetího ročníku Zubního lékařství Masarykovy univerzity.
Přitom třeba v nedalekém Moravskoslezském kraji chybí stovky zubních lékařů, zhruba 100 tisíc lidí v kraji zubaře nemá.
Česku chybí doktoři, varují pojišťovny
Podle senátora Ladislava Václavce (zvolen za ANO) je důležitý i pohled na vzdělávání.
„Na lékařských fakultách studuje zadarmo mezi 30 až 50 procenty Slováků. Většina z nich se však po studiu vrací domů, což je logické, bohužel u nás tito lékaři pak chybějí. Bylo by proto fér, kdyby tito absolventi, a to nejen u oboru stomatolog, odpracovali v Česku alespoň pět let, což odpovídá době studií, nebo studium zpětně uhradí,“ sdělil senátor letos v květnu Novinkám.