Hlavní obsah

Budoucí uplatnění je pro studenty klíčové

Právo, kil

Prakticky polovina (49 procent) studentů vysokých škol změnila během studia svůj obor, přičemž 86 procent z nich tak učinilo během bakalářského stupně studia. Hlavním důvodem rozhodnutí byla pro 44 procent vysokoškoláků nevhodná volba původního oboru z pohledu budoucího uplatnění, pro zhruba 15 procent studentů pak byla primárním důvodem vysoká náročnost studia.

Foto: Profimedia.cz

Svou roli hraje při změně oboru i náročnost studia.

Článek

Vyplývá to z aktuálního společného průzkumu společnosti Studenta Media a informačního portálu Primat.cz.

Během prvních semestrů dochází ke konfrontaci představ studentů s realitou studia na vysoké škole
Tomáš Rašner, ředitel Studenta Media

V průběhu prvních let na vysoké škole mnoho studentů zjistí, že jimi zvolený obor není natolik perspektivní, aby bez problémů získali po absolvování školy zaměstnání, a proto se rozhodnou ke změně. Ze studentů oslovených v rámci průzkumu změnil původně studovaný obor každý druhý, nejčastěji během prvních dvou let studia. Později, na magisterském či doktorském stupni, jsou přestupy spíše výjimkou (6 %).

Zvolený obor mění především studenti přírodovědeckých fakult (24,3 %), následováni studenty ekonomických (23,1 %) a humanitních oborů (17,9 %).

Konfrontace představ s realitou

„Během prvních semestrů navíc dochází ke konfrontaci představ studentů s realitou studia na vysoké škole. Přes 12 % z nich uvádí, že by chtěli zkusit studovat jiný obor, jenž více vyhovuje jejich představám,“ říká Tomáš Rašner, ředitel společnosti Studenta Media a kariérního portálu pro studenty UNIjobs.cz.

Svou roli hraje při změně oboru i náročnost studia – 15,4 % oslovených studentů uvedlo, že hledají méně náročný obor. „S matematikou jsem měl problémy od prvního semestru, a to jsem maturoval s vyznamenáním. Přejít na Vysokou školu ekonomickou byla jasná volba, nyní mám lepší prospěch i čas na brigády,“ říká Marek, bývalý student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Bojí se nezaměstnanosti

Při výběru nového oboru nejde většině studentů ani tak o lepší kvalitu vzdělání a úroveň znalostí, ale především o možnosti budoucího uplatnění na trhu práce. Důvodem je obava z nezaměstnanosti – pouze polovina VŠ studentů se domnívá, že nebude mít po dokončení studia problém s hledáním práce. Jistých si je pouhých 12 %.

To ilustruje také hlavní kritérium studentů při výběru nového oboru, kterým je lepší využitelnost v praxi a perspektiva budoucího uplatnění (43,2 %).

„Spousta mých kamarádů ze školy shání po skončení studia těžko práci, proto vážně uvažuji o změně oboru,“ říká Petra, studentka druhého ročníku Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Provázanost studia s praxí

Dalším významným kritériem při volbě oboru je praktické zaměření školy a fakulty, tj. nakolik škola dokáže provázat teoretické studium s praxí v daném oboru. Studenti při výběru často dají i na doporučení svých známých a kamarádů (22,6 %). Téměř 16 % studentů se pro nový obor rozhoduje podle náročnosti přijímacích zkoušek.

Související témata:

Výběr článků

Načítám