Budoucí učitelé z nepedagogických fakult mají víc hodin pedagogiky

Stanovuje to novela vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT) a která 22. září vyšla ve Sbírce zákonů.

Upravená vyhláška navazuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou v červnu podepsal prezident Petr Pavel. Novela zákona stanovuje, že od roku 2024 mají mít učitelé kolem 130 procent průměrné mzdy a odborně vzdělaní vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání budou moct učit předměty podle své profese jako kvalifikovaní učitelé po omezenou dobu tří let.

Odbornou kvalifikaci učitele druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích středoškolských předmětů lze získat studiem pedagogického zaměření na vysoké škole, případně absolvováním tzv. doplňujícího pedagogického studia neboli pedagogického minima.

MŠMT dříve navýšení délky pedagogického minima odůvodňovalo tím, že je potřeba, aby „cesta k získání učitelské kvalifikace prostřednictvím dalšího vzdělávání i dosažené kompetence absolventů byly v co největší míře srovnatelné s výstupy z navazujících magisterských studijních programů vysokých škol připravujících učitele“.

Studium pedagogiky do října končilo obhajobou závěrečné písemné práce a ústní zkouškou před zkušební komisí. Nově k povinnostem přibylo to, že student pedagogiky musí vypracovat a obhájit své portfolium. Pohovor o portfoliu je podle požadavků resortu povinnou součástí závěrečné ústní zkoušky nebo obhajoby závěrečné písemné práce zájemce o učitelství.

Nově požadované portfolium musí obsahovat mj. písemné přípravy na nejméně pět vyučovacích hodin, které student na své praxi ve škole povede, a písemný rozbor vyučovacích hodin na základě jejich zhodnocení učitelem, který vedl praxi. Závěrečná zkouška se musí konat před komisí, jejíž alespoň jeden člen je externista, který je odborníkem na školství. Úřad dříve avizoval, že si od nové úpravy slibuje zkvalitnění zkoušek.

Doplňující pedagogické studium mohly dosud poskytovat pouze univerzity, úprava to nově umožňuje i zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle novely vyhlášky mohou zařízení jako vzdělávací agentury, neziskové organizace či komerční firmy připravovat nové učitele pouze za dodržení podmínky, že budou mít dohodu o spolupráci s univerzitou, která nabízí studijní programy pro přípravu učitelů.

Garantem studia budoucích učitelů musí být akademici s nejvyššími tituly nebo odborní asistenti, tedy obvykle absolventi doktorského studia, kteří aspoň pět let učili či pracovali s dětmi a mládeží jako psychologové. Lektorem programu mohou být studenti nebo absolventi doktorského studia se zkušeností s učením nebo lidé, kteří aspoň pět let působili jako pedagogové, speciální pedagogové či dětští psychologové.

Déle musí od října podle upravené vyhlášky studovat také budoucí asistenti pedagoga z nepedagogických oborů. Příprava se nově navýšila z původních 80 na nejméně 120 hodin.

Zájemci o vykonávání funkce pedagoga volného času se musí nově připravovat aspoň 40 hodin, budoucí školští logopedové minimálně 350 hodin. Vyhláška také mění podmínky, za nichž kvalifikovaní učitelé mohou získat způsobilost k výuce dalšího předmětu.