Budoucí učitele budou vzdělávat organizace bez regulace, obávají se akademici

Zatímco univerzity musejí při vzdělávání budoucích pedagogů splňovat přísná akreditační pravidla, vzdělávací agentury a další společnosti regulaci nepodléhají. Za Českou konferenci rektorů na to v úterý upozornila její místopředsedkyně a rektorka Univerzity Karlovy v Praze Milena Králíčková.

„Novela má rozšířit okruh poskytovatelů kvalifikačního studia pro budoucí učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách o další instituce, tzv. zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Obavy mnoha odborníků z vysokých škol v Česku se týkají tohoto nového nastavení, neboť cítí nedostatek garance, že toto rozšíření bude ve prospěch kvality,“ sdělila Králíčková.

Předloha, kterou nyní projednává sněmovní školský výbor, má rovněž od září umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním i bez studia pedagogiky učit na druhých stupních ZŠ a v SŠ. Ředitel by tyto odborníky mohl na tři roky zaměstnat jako kvalifikované učitele pro předměty odpovídající oboru jejich vzdělání.

Pokud by poté chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Tříletou lhůtu by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by dotyčný vystřídal více škol.

Proti návrhu dříve vystoupilo několik profesních organizací včetně Asociace děkanů pedagogických fakult. Ta se podle svého prohlášení z loňského října obává deprofesionalizace učitelské profese. Asociace uvedla, že nedostatek kvalifikovaných učitelů některých předmětů, který chce novela změnit, je regionální a zřejmě dočasný.

Negativní stanovisko k úpravě vyjádřil např. i spolek Pedagogická komora, který považuje za nedostatečný návrh pojistky proti prodlužování tříletého období pro doplnění pedagogického vzdělání. Podle spolku hrozí, že se to bude v praxi obcházet.

Naopak odboráři ve školství jsou s aktuální podobou novely spokojeni. Obsahuje i jimi požadované omezení, aby lidé bez pedagogického vzdělání mohli učit jen předmět blízký oboru, který vystudovali.

Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) novela zpřísní pravidla pro odbornost vyučujících jednotlivých předmětů.

„Teď mohou učitelé, kteří vystudovali, učit téměř jakýkoli obor bez toho, aniž by měli správnou aprobaci. Tady bychom rádi, aby učili ti, kteří tu aprobaci mají a obsahově znají to, co budou učit,“ řekl.

Česká školní inspekce (ČŠI) v této souvislosti ve středu zveřejnila zprávu, že žáci se učí lépe s aprobovaným a kvalifikovaným pedagogem než při vzdělávání s učitelem bez odbornosti v daném předmětu či bez pedagogického vzdělání.

Vzdělání učitele má podle ČŠI největší vliv na znalosti dětí v matematice a v přírodních vědách, méně důležité je pro porozumění psanému textu a jeho vlastní tvorbu.

„Ve větším množství hodin vyučovaných učiteli s kvalifikací i aprobací inspektoři uváděli, že hodina měla spád a byla dobře organizačně promyšlena a realizována, že téměř všichni žáci pracovali po většinu hodiny se zájmem, alespoň někteří žáci s učitelem proběhlou hodinu zhodnotili a že v hodinách těchto učitelů častěji docházelo k účelnému střídání odlišných metod výuk,“ píše se v analýze, která odkazuje na mezinárodní studie i zjištění z hospitací ve vyučovacích hodinách.

Na úspěšnost dětí má podle inspektorů vliv rovněž to, zda si jejich pedagogové doplňují vzdělání, cítí se ve škole spokojení a učí se nové didaktické postupy. Lepších výsledků podle nich dosahují děti, které učitel vede k přemýšlení nad zadanými úlohami a plnění úkolů v hodinách spíš ve skupinách než samostatně. Méně prospěšné je pro rozvoj dovedností žáků to, když učitel přednáší celé třídě a vyžaduje znalosti nazpaměť, plyne z výzkumů.

Podle školní inspekce je kvalifikovaných a aprobovaných učitelů v Česku nedostatek. Řešit nedostatek kantorů má právě zmíněná novela zákona o pedagogických pracovnících.

Návrh aktuální novely o pedagozích zároveň obsahuje i zakotvení pravidla o výši učitelských výdělků. Vláda v programovém prohlášení slíbila, že bude platy pedagogů udržovat aspoň na 130 procentech průměrné mzdy. Ministerstvo školství podle své mluvčí Anety Lednové počítá s nárůstem platů na 130 procent průměru od roku 2024.

Nyní se objevila informace o výzkumu, který se věnoval ředitelům škol. „Kvalita ředitelů ZŠ má zásadní dopad na vzdělávací výsledky žáků. Český vzdělávací systém ale trpí tím, že se konkurzům na ředitelské pozice v základním školství stále nevěnuje dostatečná odborná pozornost,“ uvedl v tiskové zprávě vědec z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Martin Sedláček.