Budou se kvůli mrazu pěstovat jiné meruňky? Může to být cesta, míní odborník

„V souvislosti s možným zmrznutím květů se objevují komentáře o možném zániku pěstování meruněk u nás. Z vědeckého i praktického hlediska to však v dlouhodobém horizontu o ničem nesvědčí. Šedesát let sledování počasí stojí proti minimálně dvěma tisícům let historie pěstování meruněk v Evropě,“ uvádí Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Je však pravda, že sadařům, kteří se na meruňky specializují, už několik let po sobě zůstaly na jaře oči pro pláč.

Tak jak to tedy je? Za tento fakt, který vytváří negativní prognózy, může podle mnohých sadařů svým způsobem nejrozšířenější a bohužel i nejchutnější odrůda Velkopavlovická. Podle odborníka to ale není tak docela pravda.

„Velkopavlovická (VP) je odrůda s velmi špatnou adaptibilitou k probíhajícím změnám v průběhu počasí. Navíc je citlivá na mrazové poškození, poruchy diferenciace květních pupenů spojených opět se změnou průběhu počasí ve vegetaci. Na základě genetických studií se lze také domnívat, že odrůda VP tak, jak ji znali naši předci, je v podstatě již neznámou odrůdou,“ řekl Novinkám Tomáš Nečas.

„V 80. až 90. letech 20. století se oficiálně množilo více než šest klonů a na klonové selekci se intenzivně pracovalo. Tyto klony ale dnes podle všeho už nejsou VP, ale genotypem vzhledově blízce podobným,“ vysvětlil.

Cesta, jak uniknout jarním mrazům, je výsadba odrůd s pozdním kvetením. Běžnými šlechtitelskými postupy však tento čas nelze v krátké době prodloužit více než o dny.

„Určitou cestou mohou být mezidruhové křížence s jinými zástupci rodu Prunus kvetoucí o deset až patnáct dní později, nicméně s plody nízké kvality. Zde je cesta šlechtěním vedoucí k cíli pravděpodobně delší, ale efektivnější,“ doplnil vědec. Jak dodal, v letošním roce byl rozdíl mezi první a poslední vykvétající odrůdou zhruba patnáct až sedmnáct dní.

V kolekci meruněk se čtyřmi sty sledovanými odrůdami na Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty v Lednici z běžných odrůd vykvetly nejdříve odrůdy Wonder Cot a Sweet Red (1. 3.), loni však vykvetla nejdříve odrůda Hulu xing (19. 3. 2023) a Scout (18. 3. 2023), v roce 2022 odrůdy Skaha a Manicot (obě 25. 3. 2022) a v roce 2021 odrůda Merkurij a In bei xing (31. 3. 2021). Naposled letos kvetoucí byly dosud (17.-18. března) odrůdy Cegledy Arony, Poljus Južnyj, Reliable, Marculešti, Roxana, Nancy Aprikose, Früha Von Kitsee, Zard a naše Leala.

„Tyto záznamy nám říkají, že fyziologie kvetení meruněk je u každé odrůdy jiná a že každá odrůda reaguje na teplotní průběh zimy jinak. Pokud by to tak nebylo, musely by logicky každý rok odrůdy vykvétat ve stejném pořadí,“ poznamenal Nečas s tím, že pěstování tohoto ovoce mělo vždy svá úskalí, ovšem předvídat meruňkám jejich konec je krátkozraké.

„Zatím se nedá říci, jestli letošní mrazíky, které už máme za sebou, budoucí úrodu poškodily. To se pozná až zhruba za týden. Ale vypadá to, že květy na stromech stále drží,“ řekl Novinkám pěstitel a zahradník Josef Urban ze Želešic.

Jak doplnil, více než květům mráz škodí začínajícím plůdkům. Souhlasí, že vytváření nových odrůd je jednou z cest. „My se však také pokoušíme objevovat a znovu křísit sto i více let staré odrůdy z Brněnska, okolí Miroslavi, Břeclavska a dalších lokalit, které se našim prapředkům osvědčily, a jistě i v té době na jaře mrzlo. Myslíme, že vrátit je do přírody také stojí za to,“ uzavřel Urban.