Článek
Družice za zhruba deset milionů korun, na kterou se složilo hned několik institucí, se vydá na oběžnou dráhu Země ve druhé polovině roku 2026. Do vesmíru ji vynese raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
Pohybovat se bude ve výšce přibližně 500 kilometrů nad zemským povrchem. V provozu bude několik let a ovládána bude z operačního střediska přímo z Brna.
Družice jako pozvánka do světa vědy
Přestože je hlavním cílem celého projektu vzbudit u veřejnosti, a hlavně u mladé generace, zájem o vědu, výzkum a inovace, měl by satelit posunout znalosti o vesmíru podstatně dál.
Unikátem bude ultrafialový dalekohled s inovativní UV kamerou LUVCam-2. „Vlastně půjde o první vesmírný dalekohled, který dokáže hvězdy-stálice (historicky hvězdy, které vůči sobě na obloze nemění svoji polohu a vytvářejí známá souhvězdí - pozn. red.) nejen sledovat v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra, ale také zkoumat jejich vývoj,“ řekl Novinkám k projektu astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Brněnský projekt má i své webové stránky.
S BRNOsatem poputují na oběžnou dráhu také experimenty z brněnského Vysokého učení technického (VUT). První se zaměří na výzkum maziv neboli lubrikantů a labyrintových těsnění, která minimalizují jejich odpařování v kosmickém prostředí.
Dále bude na palubě prototyp miniaturního tepelného „chytrého“ spínače, který bude možné využít pro automatické chlazení zařízení ve vesmíru.
Satelit bude i vyslancem mimozemského oddělení
„Studentské experimenty nebudou osamoceny. Ty další souvisejí třeba s naším kontaktním centrem pro mimozemské civilizace na hvězdárně, jiné s městem Brnem. Také jsme se domluvili na spolupráci se studentským týmem LASAR, který má ve vesmíru již svoji družici na restartování nefunkčních satelitů,“ uvedl ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Na projektu brněnského satelitu spolupracuje i astrofyzik z brněnské Masarykovy univerzity Norbert Werner. Jeho tým momentálně staví vesmírný dalekohled QUVIK.
Nápad vytvořit brněnský satelit se zrodil loni v květnu. Nyní se rozkreslují plány pro konstrukci této družice, diskutuje se o výkonnosti palubního počítače, kapacitě slunečních panelů a na ně navázaných baterií, řeší se spojení se Zemí - a samozřejmě se hovoří o experimentech.
„Zažíváme vesmírné dobrodružství, o kterém jsme kdysi jen snili. Není tomu tak dávno, kdy jen pomyšlení na možnost vyslat na oběžnou dráhu vlastní satelit byl sen z říše science fiction. Až neuvěřitelně proto zní, že dnes reálně na naší univerzitě sami navrhujeme vlastní satelity, sami je vyrábíme a po jejich vynesení na orbitu s nimi komunikujeme,“ uvedl rektor VUT Ladislav Janíček.
Zdůraznil, že je to motivace pro studium vědy a technických oborů.
