Hlavní obsah

Brno centrem česko-slovenského kosmického průmyslu. Vyrábí nanosatelity, dalekohled i družici

Brno

Brno má v oblasti kosmického průmyslu v rámci střední Evropy velký tah na branku. Jen nesmí usnout na vavřínech, protože velký zájem o podnikání v této oblasti mají i firmy v Polsku a Maďarsku. Ve městě působí již přes 30 vesmírných firem se stovkami zaměstnanců. Za uplynulých šest let se posunuly z výrobců komponentů na dodavatele technologií.

Foto: archiv Hvězdárny Brno

Pozvánka na Brno Space Days. Na akci se prezentovali zástupci kosmických firem z ČR.

Článek

„Dříve to bylo o tom, že se u nás jen vyráběly součástky pro techniku na vesmírné mise. Nyní máme v Brně firmy, které přímo řeší stamilionové projekty nebo doslova chrlí jeden CubeSat (minisatelit) za druhým,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Foto: archiv Spacemanic

Brněnská firma Spacemanic patří k významným výrobcům CubeSatů neboli nanosatelitů. Nyní je prezentovala na brněnské hvězdárně.

QUVIK nahlédne do hlubin vesmíru

Budoucí cíle českého a slovenského vesmírného průmyslu představila veřejnosti v uplynulých dvou dnech akce hvězdárny Brno Space Days.

První ročník se konal v roce 2018 ke 40. výročí letu československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Jeho tématem byly spíše možnosti a šance, které by mohlo mít Brno v oblasti kosmického průmyslu, nikoli plány.

Vesmírné technologie z Brna umožní sledovat děje na Slunci z dosud nejkratší vzdálenosti

Věda a školy

„Když jsem tehdy jednal s brněnským primátorem a jihomoravským hejtmanem o vytvoření podnikatelského inkubátoru pro kosmické firmy, tak se tehdy na mě dívali s nedůvěrou, jakože jestli už to s tím vesmírem nepřeháním. Na světové výstavě v Dubaji ale město i region reprezentovala brněnská elektronová mikroskopie a náš vesmírný průmysl,“ uvedl Dušek.

Foto: archiv VZLÚ

Vizualizace s dalekohledem QUVIK, s nímž bude možné sledovat srážky neutronových hvězd a černé díry. Na oběžnou dráhu by měl letět v roce 2027.

Unikátním brněnským vesmírným projektem je QUVIK, v jehož rámci se počítá se sestrojením prvního českého vesmírného dalekohledu. Na projektu pracuje tým astrofyzika Norberta Wernera z Masarykovy univerzity.

Na projektech Evropské kosmické agentury se podílejí desítky firem i vědců z Česka

Věda a školy

Technika vážící 130 kilogramů poletí na oběžnou dráhu Země v roce 2027 a bude možné s ní sledovat srážky neutronových hvězd a černé díry.

AMBIC bude snímkovat Zemi

Stejně důležitá je v Brně vznikající družice AMBIC za 720 milionů korun. Poslouží nejen k lepší komunikaci, ale i k unikátnímu snímkování Země. Start by se měl uskutečnit v roce 2028. Na těchto projektech pracuje kosmická divize Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Foto: archiv VZLÚ

Vizualizace s družicí AMBIC, která bude od roku 2028 snímkovat Zemi.

Známým výrobcem CubeSatů, tedy minisatelitů o velikosti hlavolamu Rubikova kostka, je firma Spacemanic. Klíčové komponenty do družic, z nimiž lze z oběžné dráhy Země pátrat po exoplanetách, tedy planetách mimo naši Sluneční soustavu, vyvíjí OHB Czechspace.

Brno se díky svým projektům stalo centrem česko-slovenského vesmírného průmyslu. Mnoho manažerů vesmírných firem je překvapivě ze Slovenska.

„Zatím máme navrch před Poláky i Maďary, tak nesmíme usnout na vavřínech. Brno má naštěstí hned několik trumfů v rukávě,“ dodal Dušek.

Připomněl, že je městem univerzit s bohatou průmyslovou tradicí, z něhož je to na skok do Bratislavy, Prahy a do Vídně, z níž se cestuje dál do světa. A především je pro špičkové manažery Brno velmi dobrým místem k životu, dodal ředitel hvězdárny.

Foto: archiv Hvězdárny Brno

První československý kosmonaut Vladimír Remek. Před šesti lety se začaly k výročí jeho letu do vesmíru (1978) pořádat Brno Space Days, které jsou nyní největší přehlídkou českého a slovenského vesmírného průmyslu.

Přístroj vyvinutý v Česku bude hledat na Měsíci vodu a kyslík

Věda a školy

Výběr článků

Načítám