Hlavní obsah

Brněnští vědci vyvinuli novou kultivační metodu pro studium leukémie a testování léků

Brno

Úspěšnější boj s chronickou lymfocytární leukémií (CLL), kterou v ČR ročně onemocní 600 lidí, by měla umožnit nová kultivační metoda pro studium a testování léčiv na toto onemocnění. „Umožňuje vysoce účinné množení leukemických buněk v laboratorních podmínkách a není drahá,“ řekla Novinkám Halina Jílková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Novou metodu vytvořil tým vědců hned z několika institucí pod vedením profesora Marka Mráze.

Článek

Metodu vytvořili společně výzkumníci z několika brněnských pracovišť. Ve snaze lépe porozumět a léčit pacienty s CLL vědci vytvářejí laboratorní modely, na nichž nádor studují a testují nové léky.

Výzkumné skupině pod vedením profesora Marka Mráze se nyní podařilo vyvinout inovativní model. Ten pomáhá studovat mechanismy, jimiž leukemické buňky řídí své množení, a umožňuje také testovat potenciální nová léčiva na onemocnění.

B-lymfocyty mimo kontrolu

U osob trpících chronickou lymfocytární leukémií (CLL) vzniká nadměrná produkce bílých krvinek známých jako B-lymfocyty. Tyto buňky jsou normálně součástí imunitního systému a pomáhají tělu bojovat proti infekcím tím, že vytvářejí protilátky. U lidí s CLL se mění jejich role: B-lymfocyty se množí nekontrolovatelně a způsobují oslabení imunitního systému.

Bojovaly s myeloidní leukémií, pomohla i klinická studie, které se zúčastnily

Zdraví

Nemocní pak mohou být více náchylní k infekcím, cítí únavu, trpí anémií nebo zvýšenou krvácivostí, protože B-lymfocyty postupně utlačují zdravé krvetvorné buňky v kostní dřeni.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Tým profesora Marka Mráze již informoval o nové metodě v prestižním časopise Leukemia.

Při léčbě CLL se běžně používají cílená léčiva zaměřená přímo na nádorové B-lymfocyty, ovšem postupem času se nádorové buňky mohou naučit, jak léčbě odolávat, a léky pak přestanou fungovat.

Jedním z významných problémů zpomalujících vývoj nových léčiv je to, že leukemické buňky se nemnoží v laboratorních podmínkách tak jako v lidském těle. Chybí jim mikroprostředí pacientových mízních uzlin, kde dochází ke kontaktu s nenádorovými buňkami imunitního systému, které jsou nezbytné pro agresivní chování nádoru.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Z laboratoří výzkumníků

Model urychlí výzkum

Vědci se proto snaží simulovat podpůrné mikroprostředí v laboratorních podmínkách, aby mohli studovat proces dělení buněk a efektivně testovat účinnost nově vyvíjených léčiv. Dosavadní modely nejsou příliš účinné v navození simulace, navíc jsou finančně náročné.

Čeští vědci odhalili nové mutace genu, které se podílejí na rozvoji leukémie

Věda a školy

Výzkumný tým složený z vědců z CEITECu Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITECu Vysokého učení technického v Brně tak nyní vyvinul inovativní model podpůrného prostředí umožňující vysoce účinné množení leukemických buněk v laboratorních podmínkách.

Ten obsahuje buňky kostní dřeně, které jsou upraveny tak, aby samy tvořily proteiny potřebné pro růst leukemických buněk.

Foto: archiv CEITEC Masarykovy univerzity

Podle první autorky studie Evy Hoferkové je nový postup finančně výhodný.

„Tyto buňky byly geneticky modifikovány tak, aby v laboratorní kultuře podporovaly množení CLL buněk. Není tak potřeba do pokusů přidávat uměle vyrobené cytokiny, které jsou velice drahé,“ uvedla Eva Hoferková, první autorka studie.

Vědci již informovali o vývoji nové kultivační metody v prestižním časopise Leukemia.

Pokusná genová terapie umožnila dětem s vrozenou hluchotou slyšet na obě uši

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám