Článek
Metodu vytvořili společně výzkumníci z několika brněnských pracovišť. Ve snaze lépe porozumět a léčit pacienty s CLL vědci vytvářejí laboratorní modely, na nichž nádor studují a testují nové léky.
Výzkumné skupině pod vedením profesora Marka Mráze se nyní podařilo vyvinout inovativní model. Ten pomáhá studovat mechanismy, jimiž leukemické buňky řídí své množení, a umožňuje také testovat potenciální nová léčiva na onemocnění.
B-lymfocyty mimo kontrolu
U osob trpících chronickou lymfocytární leukémií (CLL) vzniká nadměrná produkce bílých krvinek známých jako B-lymfocyty. Tyto buňky jsou normálně součástí imunitního systému a pomáhají tělu bojovat proti infekcím tím, že vytvářejí protilátky. U lidí s CLL se mění jejich role: B-lymfocyty se množí nekontrolovatelně a způsobují oslabení imunitního systému.
Bojovaly s myeloidní leukémií, pomohla i klinická studie, které se zúčastnily

Nemocní pak mohou být více náchylní k infekcím, cítí únavu, trpí anémií nebo zvýšenou krvácivostí, protože B-lymfocyty postupně utlačují zdravé krvetvorné buňky v kostní dřeni.

Tým profesora Marka Mráze již informoval o nové metodě v prestižním časopise Leukemia.
Při léčbě CLL se běžně používají cílená léčiva zaměřená přímo na nádorové B-lymfocyty, ovšem postupem času se nádorové buňky mohou naučit, jak léčbě odolávat, a léky pak přestanou fungovat.
Jedním z významných problémů zpomalujících vývoj nových léčiv je to, že leukemické buňky se nemnoží v laboratorních podmínkách tak jako v lidském těle. Chybí jim mikroprostředí pacientových mízních uzlin, kde dochází ke kontaktu s nenádorovými buňkami imunitního systému, které jsou nezbytné pro agresivní chování nádoru.

Z laboratoří výzkumníků
Model urychlí výzkum
Vědci se proto snaží simulovat podpůrné mikroprostředí v laboratorních podmínkách, aby mohli studovat proces dělení buněk a efektivně testovat účinnost nově vyvíjených léčiv. Dosavadní modely nejsou příliš účinné v navození simulace, navíc jsou finančně náročné.
Čeští vědci odhalili nové mutace genu, které se podílejí na rozvoji leukémie

Výzkumný tým složený z vědců z CEITECu Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a CEITECu Vysokého učení technického v Brně tak nyní vyvinul inovativní model podpůrného prostředí umožňující vysoce účinné množení leukemických buněk v laboratorních podmínkách.
Ten obsahuje buňky kostní dřeně, které jsou upraveny tak, aby samy tvořily proteiny potřebné pro růst leukemických buněk.

Podle první autorky studie Evy Hoferkové je nový postup finančně výhodný.
„Tyto buňky byly geneticky modifikovány tak, aby v laboratorní kultuře podporovaly množení CLL buněk. Není tak potřeba do pokusů přidávat uměle vyrobené cytokiny, které jsou velice drahé,“ uvedla Eva Hoferková, první autorka studie.
Vědci již informovali o vývoji nové kultivační metody v prestižním časopise Leukemia.
Pokusná genová terapie umožnila dětem s vrozenou hluchotou slyšet na obě uši
