Brněnští vědci přišli na nový způsob, jak zvýšit odchovy kuřat. Odkoukali jej od slepic

Takzvaná násadová vejce mohou čekat ve skladu na vložení do umělé líhně čtyři, 15 nebo dokonce až 20 dní. Jsou umístěna v prostředí s teplotou 14 stupňů Celsia. Ze zhruba 85 procent z nich se později vylíhnou kuřata, zbytek vajec se vyhodí, což je obrovská ztráta.

Vědci zkopírovali chování slepic a ukázalo se, že tím jsou schopni zabránit úhynům a velkým ekonomickým ztrátám.

„Slepice nejprve snáší vajíčka; každý den jedno. Opouští přitom hnízdo. Teprve až je jich deset až dvanáct, tak je zasedne, vlastním tělem ohřívá a vysedí. Jinými slovy starší vejce v hnízdě jsou spíše v chladu, protože slepice není trvale v hnízdě, jen jsou občas zahřívána,“ řekla Novinkám Martina Lichovníková z ústavu chovu a šlechtění zvířat.

Výzkumníci v podstatě udělali totéž co slepice: vejce z chladných skladů po zhruba týdnu vyjmuli a ohřáli zhruba na hodinu na 35 stupňů Celsia. Výsledek se dostavil.

„Ohřátím se buňky embrya ve vejci začnou množit a zárodek ve vejci je pak odolnější vůči skladování. Po hodině je možné jej zase na zhruba týden umístit do chladu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu.

Technicky se liší postup při dočasném ohřívání vajec podle toho, zda jsou z mladého hejna, z hejna „na vrcholu“, nebo ze staršího hejna, což jsou slepice a kohouti starší než 50 týdnů.

Nejlepších výsledků dosáhli odborníci při dočasném ohřívání vajec z mladého hejna, které tvoří slepice a kohouti ve věku mezi 25 až 30 týdnem. U těchto vajec se jim ve srovnání s dosavadním postupem podařilo zachránit čtyři procenta, což v praxi znamená desetitisíce kuřat.

Lichovníková vysvětlila, že buňky embrya se ve vajíčku začínají intenzivně dělit již při teplotě nad 20 stupňů Celsia a s rostoucí teplotou okolního prostředí se dělí rychleji. Zatímco u vajec z mladšího hejna je doporučují nechat ohřátá o trochu déle než hodinu, u vajec ze staršího hejna by naopak doba tohoto oteplení na 35 stupňů Celsia neměla onu hodinu překročit.

„Nově nalezený postup je dalším z mnoha příkladů toho, že největší inspiraci najde věda v přírodě,“ doplnila Lichovníková. Nyní už zbývá jen postup otestovat ve velkochovech.

Možná záchrana desetitisíců vajec je dobrou zprávou nejen pro chovatele, ale i zpracovatele masa. Kuřecí patří mezi nejoblíbenější druhy masa ve světě i v ČR. Konkrétně v Česku spořádá každý občan průměrně třicet kilogramů kuřecího masa za rok a jeho spotřeba stále pomalu vzrůstá.