Článek
Přispěli k tomu i vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU). Odhalili molekulární dráhu, která spolurozhoduje o tom, zda jsou kmenové buňky schopné chránit svoji DNA. Případné genetické změny v buňkách, při jejich využití v terapii, by totiž mohly nasazení v praxi zkomplikovat.
O významném objevu vědeckého týmu z Ústavu histologie a embryologie, z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU, z brněnských center excelence CEITEC a FNUSA-ICRC informoval prestižní mezinárodní vědecký časopis Stem Cells.
„Jedná se o další významný krůček, který je určující pro to, jak brzy nám všem budou běžně dostupné postupy regenerativní medicíny v nemocnicích,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Hampl, který je také přednostou ústavu histologie a embryologie.
I když se v rozvoji regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství postavených na kmenových buňkách dosáhlo podle odborníků už velkého pokroku, stále zůstává mnoho otázek, které musí být zodpovězeny předtím, než se tyto technologie stanou široce dostupnými a zcela bezpečnými.
Nejdůležitější je bezpečnost
„Bezpečnost je pro klinickou medicínu jedním z nejdůležitějších požadavků. U většiny buněk lidského těla trvale hrozí riziko, že v nich jednoho dne dojde ke genetické změně, která bude mít za následek poruchu jejich funkce a vznik nemoci. Největším nebezpečím je ztráta kontroly dělení buněk, vedoucí ke vzniku nádoru,“ vysvětlil Hampl.
U kmenových buněk, které se musí pro terapeutické využití pěstovat uměle v laboratorních podmínkách, se zdá být podle odborníků riziko změny genetické informace uložené v DNA obzvláště vysoké. Je-li tomu opravdu tak, případně jakým způsobem lze nebezpečí změny DNA kmenových buněk zmírnit či úplně odstranit, zkoumá tým Aleše Hampla už řadu let. Poslední objev naznačuje, že by toho vědci měli být schopni.
„Vzhledem k tomu, jak rychle výzkum kmenových buněk pokračuje nejen u nás, ale všude ve světě. Mohly by se v medicíně využívat už v horizontu pěti až deseti let,“ řekl Hampl.