Článek
„Například při bezdrátovém spojení mobilem či vysílačkou není nic složitého zneužít vysílanou informaci. Anténa přístroje totiž vyzařuje signál do velkého prostoru a pirátská anténa jej může snadno zachytit. My pracujeme s médiem, které informaci přenáší vzduchem ve velmi úzkém svazku, aby ji nemohl nikdo zachytit. A tím médiem je laserový paprsek,“ vysvětlil Právu Wilfertův kolega a vedoucí Centra senzorických, informačních a komunikačních systémů VUT Zbyněk Raida.
Spojení nelze zachytit
„Laserovým paprskem můžeme nejen řezat materiál, ale také posílat informace jako po nehmotném drátu,“ dodal Raida. Přenos dat laserem by mohly využít například elektrárny či další kritická infrastruktura, na které stojí fungování státu.
„Jde o to, že když vysílač a přijímač spojíte laserovým paprskem, není možné jej zachytit, protože je strašně tenký. Přenos dat je stejně rychlý jako optickým kabelem v zemi. Dnes se budují sítě hlavně právě pomocí optických kabelů, kde je velká rychlost i kapacita přenosu dat, ale budování optických sítí je drahé a zdlouhavé. Potřebujeme totiž partu lidí, kteří vykopou díru pro kabel a zase ji zahrabají. Naším spojem to samé uděláte nesrovnatelně rychleji a levněji,“ upozornil Raida.
Laser se dá využít například při haváriích, kdy se kabel přesekne a datový tok se musí rychle obnovit. Problémem je zatím chování laserového paprsku ve vzduchu. Rušit ho totiž mohou turbulence nebo i mlha.
Až pět paprsků
„Pracujeme na tom, aby se potlačila citlivost na tyto atmosférické jevy. Místo jednoho vyšleme třeba pět paprsků, takže i když třeba tři přeruší turbulence, data do cíle stejně dorazí. Dosah máme okolo pěti kilometrů. Využití našeho systému vidíme hlavně v případech, že jiný typ spojení vypadne,“ dodal Raida.