Článek
Vyplývá to z dvouletého průzkumu brněnských odborníků, na kterém se podílela Mendelova univerzita v Brně.
Vědci vybrali tři objekty na hranicích různých ekosystémů – jeden na horní hranici lesa v Hrubém Jeseníku, druhý na dolní hranici lesa v prostoru Pouzdřanské stepi a třetí ve městě, kterým je Otevřená zahrada Nadace Partnerství v centru Brna.
Měřili teplotu vzduchu a půdy, vlhkost půdy nebo výpar, důležitý pro výzkum prostředí ve městech.
Za horkého počasí loni stromy spotřebovaly takřka polovinu tepla, které na ně dopadalo.
Například v Brně mohli pozorovat odezvu vegetace na počasí a chování energeticky pasivních i klasických budov. Vědci v těchto budovách sledovali spotřebu energií, vody, výrobu tepla a elektrické energie.
Podle nich je pozitivní vliv vegetace na utváření příznivého klimatu doložitelný řadou dat. Podle Petra Maděry z Mendelovy univerzity například za horkého počasí loni stromy spotřebovaly takřka polovinu tepla, které na ně dopadalo.
„Polovina tak nebyla použita na ohřátí povrchu, který stromy kryjí,“ uvedl Maděra. Je proto jasné, že stromy přispívají k ochlazení okolního prostředí.
Chlazení klimatizací je energeticky náročné
Podle Miroslava Kundraty z Nadace Partnerství výsledky projektu mohou dokumentovat efekty jednotlivých opatření. Například u klasické budovy chlazené klimatizací je spotřeba energie nejvyšší.
Provoz budovy chlazené tepelným čerpadlem je už o něco výhodnější, nejnižší spotřeba energie je u pasivní budovy se zelenou střechou, jež se navíc ochlazuje díky vodě, kterou zadržuje okolní prostředí.
„Můžeme nyní říci, kolik co stojí, a dá se posuzovat návratnost projektu,“ uvedl Kundrata. Podle něj má smysl dělat chytré stavby s co nejnižšími vlivy na životní prostředí.
„Můžeme dosáhnout velmi kvalitního bydlení ve městech, efekt pro vyrovnání s klimatickými změnami je obrovský,“ dodal. Podobné ekologické stavby jsou podle něj jen mírně dražší než ty klasické. Ve městech je podle jeho slov navíc velké množství vyasfaltovaných a vydlážděných ploch, které horku ve městech napomáhají.
Český stát se chce na problémy související se suchem a horkem v nejbližších letech zaměřit. Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou.
Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Stát plánuje například výstavbu přehrad.
