Článek
Na prvních zjednodušených prototypech zařízení v projektu Evropské kosmické agentury (ESA) pracují v laboratořích SAB Aerospace právě v těchto dnech. Modely poslouží k testování, při kterém se ověří, jak zařízení vyhovují biologickým vzorkům.
Důraz při výrobě se klade na snadnou obsluhu, aby astronaut, který přístroj nikdy předtím neviděl, během deseti minut pochopil, jak s ním má pracovat.
Pro Evropskou kosmickou agenturu firma SAB Aerospace postavila už například unikátní držák satelitů.
„Modely od nás budou odcházet do vědeckých laboratoří již koncem ledna. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí na konstrukci raket nebo sond, pro nás představuje stavba tohoto přístroje další výzvu. Samotné zařízení je totiž velmi drobné a některé součástky vyžadují práci pod mikroskopem. Například jedna taková součást má velikost lidského nehtu a dále je složena z dalších 11 minisoučástek,” popsal šéf SAB Aerospace Petr Kapoun, jehož firma má už vesmírné zkušenosti například s výrobou unikátních nosičů satelitů.
Raketa Vega konečně vynesla do kosmu český „držák“ družic
Porovnají vesmírné a pozemské pulce
V jednom ze zařízení poletí do vesmíru žáby drápatky, tedy spíše jejich vajíčka, z nichž se na ISS vyklubou pulci. Experiment je zaměřený na výzkum imunity, konkrétně na vývoj protilátek.
Brněnský nosič družic zlevní vesmírné mise
„Žabí vajíčka budou zavřená ve specializovaných zařízeních, tzv. kartuších. Úkolem kosmonautů bude v přesných časových úsecích několik kartuší zmrazit. Zmražené vzorky se pak vrátí k vědcům, kteří budou moci analyzovat pulce v různých stadiích vývoje a srovnat protilátky v jejich těle s pulci, které pěstovali na Zemi,“ vysvětlila Magdalena Herová ze švýcarského centra Biotesc, pomáhající s přípravou biologických experimentů na ISS.
„Jedná se o velmi náročný proces, při kterém musíme s žabími kosmonauty zacházet extrémně opatrně, aby přežili start rakety, pobyt ve vesmíru i návrat zpět na Zem,“ zdůraznil Kapoun.
Držák satelitů, tzv. dispenser
I druhý experiment bude mít co do činění s imunitou. Kosmonauti budou kultivovat kmenové buňky lidské kostní dřeně, které se pomalu vyvíjejí v buňky imunitního systému. Poté, co se kultury vrátí zpět, budou vědci zkoumat, jak se jejich vývoj liší od buněk pěstovaných na Zemi.
„Imunitní systém astronautů se v kosmu chová stejně jako imunitní systém velmi starých lidí, tedy je oslaben. Díky výzkumu vývoje kmenových buněk v buňky imunitního systému zjistíme, jak můžeme imunitu zlepšovat, a tedy tím i zkvalitňovat život lidí na naší planetě,“ řekla Herová.
Recyklace moči přiblíží cestu na Mars
Poslední experiment, na jehož zabezpečení brněnská firma pracuje, se bude týkat efektivní recyklace lidské moči a její přeměny na živný roztok pro pěstování rostlin. Ač to na první pohled nevypadá jako zásadní téma, úspěch by mohl o velký kus přiblížit daleké cestování vesmírem.
Moč astronautů by se hodila pro výrobu lunárního betonu, tvrdí nová studie
Cílem je totiž vytvořit uzavřený systém, který umožní pěstovat rostliny či řasy jako zdroj potravy a kyslíku a využívat odpadní produkty lidského bytí, tedy moč a oxid uhličitý. Pěstování rostlin by navíc umožnilo i recyklaci vody.
Skutečnost, že má astronaut v podstatě nekonečnou zásobu těchto zdrojů stále s sebou, by mohla zásadním způsobem změnit možnosti létání do vesmíru.
Například na Mars by nyní cesta trvala asi rok a půl, přičemž není možné, aby si astronauti vezli tak velké zásoby kyslíku, jídla a vody.
ESA podepsala kontrakt na úklid šrotu z orbity, účastní se i Česko
