Článek
„Publikace s názvem Vegetation of Europe poprvé poskytuje solidní vědecký základ pro klasifikaci biotopů, která se používá při plánování ochrany přírody a monitorování, hodnocení a péči o přírodní stanoviště v Evropské unii i mimo ni,“ uvedl Milan Chytrý, který se podílel na celkové koncepci díla i na zpracování různých typů vegetace střední a východní Evropy.
Nivní louky a lesy - Česká republika
Téměř 1300 typů vegetace
V publikaci je evropská vegetace rozdělena do 1298 základních typů, které označují společenstva rostlin nacházejících se na území s konkrétními podmínkami vhodnými pro jejich růst, například složením půdy.
Louka s mečík střechovitým - Karpaty, Ukrajina
Nepříliš úrodná středomořská půda zarostlá křovinami - západní Kréta, Řecko
Borovice limba na horní hranici lesa - Alpy, Švýcarsko
Do různých typů vegetace autoři zařadili přes 13 tisíc rostlinných druhů a poddruhů. Studie pokrývá celou Evropu a přilehlé oblasti jako Grónsko a arktické ostrovy, Makaronézii (ostrovy západně od Gibraltaru), Kypr a Kavkaz.
Nízká borovice kleč nad horní hranicí lesa na návětrné plošině hory Schneeberg - pohoří Schneeberg, Rakousko
Zarostlé písečné stepi - Fülöpháza, Maďarsko
Smrkový les - pohoří Retezat, Rumunsko
Mezinárodní tým odborníků vedl Ladislav Mucina z University of Western Australia v Perthu. Z MU se do něj kromě Milana Chytrého zapojili Michal Hájek jako hlavní garant zpracování vegetace evropských rašelinišť a Lubomír Tichý, který vyvinul počítačový systém pro určování evropských vegetačních typů na základě údajů z databází.
Step s kopíčkem žlurým na pobřeží Černého moře - Bulharsko
Jihouralská step s porostem bělotrnu modrého - Rusko
Studiu vegetace se evropští vědci věnují už od počátku 20. století. Na terénním výzkumu se v uplynulých desetiletích podílely tisíce vědců, ti snímali lesy, louky, mokřady i vegetaci na člověkem ovlivněných místech. Až nyní se však podařilo obrovské množství dat sjednotit.
Vikev huňatá olysalá na ruderálním (rumištním) podkladu v Catanii - Sicílie, Itálie
