Článek
„Naše metoda otevřela nové možnosti výzkumu rozmnožování rostlin. Nejenže díky ní můžeme detailně studovat na molekulární úrovni procesy, které jsou pro reprodukci rostlin stěžejní, ale navíc můžeme testovat, jak na reprodukci rostlin působí například zvýšená teplota, což je v kontextu změny klimatu obzvlášť aktuální téma,“ objasnil Říha.
Pohlavní život rostlin v současnosti biologové běžně studují především za pomoci tzv. cytologických a genetických metod, a to převážně na mrtvých buňkách. Sledovat v živých květech dynamiku celého procesu vzniku pohlavních buněk, embrya rostliny i vznik zrn či plodů ale dosud možné nebylo.
Prozářit rostlinu tenkým laserovým paprskem
Pro sledování vývoje pohlavních buněk rostlin, které jsou v květech uzavřeny uvnitř prašníků a pestíků, využil biolog Karel Říha a jeho tři kolegyně Pavlína Mikulková, Soňa Valuchová a Jana Pečinková moderní mikroskopickou metodu, která prozařuje zkoumaný objekt velmi tenkým laserovým paprskem.
Aby mohli lépe nahlédnout do procesu rozmnožování rostlin, museli si odborníci osvojit práci s květy o velikosti okolo 0,2 milimetru.
Stejně tak bylo třeba najít vhodný kultivační roztok, který je udrží živé po dobu několika dní, zajistit po tu dobu bezproblémový chod mikroskopu a také si vytvořit linie rostlin se zabudovanými fluorescenčními značkami, díky kterým mohou pod mikroskopem sledovat konkrétní buňky či jejich části.
Masarykova univerzita bojuje proti stafylokokovi
Výsledkem pozorování jsou videa, která ukazují přesný sled dějů v buňkách květu. Vědci se mohou dívat na jednotlivé vrstvy květu tak, jak je snímá mikroskop, nebo je spojit a vytvořit trojrozměrnou strukturu květu. Pomáhá jim s tím speciální software, který umožňuje manipulovat s velkými objemy dat z měření.