Hlavní obsah

Brněnský Anthropos vystavuje sochu australopiteka, jehož kosti našel náhodou chlapec na jihu Afriky

Brno

Novou atrakcí brněnského Pavilonu Anthropos, který se coby muzejní expozice věnuje vývoji lidstva, je hyperrealistická rekonstrukce druhu Australopithecus sediba, jehož antropologické znaky jsou pozoruhodně blízké soudobým zástupcům rodu Homo. Jeho kosti náhodou objevil v roce 2008 devítiletý Matthew Berger v jeskyni Malapa u Johannesburgu v Jihoafrické republice.

Foto: archiv MZM/Jan Cága

Australopithecus sediba – jeho antropologické znaky jsou pozoruhodně blízké soudobým zástupcům rodu Homo. Rekonstrukce tohoto předchůdce člověka je vystavena v brněnském Pavilonu Anthropos.

Článek

Matthew Berger tehdy běžel za svým psem a zakopl. Chlapcův otec se přitom v tu chvíli coby vědec marně snažil nějaké kosti vykutat.

Ve skutečnosti je patrně tento druh australopiteka slepou uličkou vývoje člověka, a nemusí tedy být jeho předchůdcem

„Tato kuriózní příhoda je spojena s jedním z největších archeologických objevů v novodobé historii souvisejících s lidskou evolucí,“ řekla Novinkám antropoložka Eva Vaníčková.

Foto: archiv MZM/Jan Cága

Rekonstrukce byla vytvořena podle kosterních pozůstatků nalezených na jihu Afriky.

Žil před dvěma miliony let

V okolí chlapcova zakopnutí se pak našlo 200 kosterních fragmentů, z nichž se podařilo vědcům poskládat šest kompletních koster druhu Australopithecus sediba.

Odborníci představili pravděpodobnou podobu svatého Vojtěcha

Věda a školy

Naštěstí každá z nich byla přesně změřena a zanesena jako 3D model do počítače. Toho Eva Vaníčková využila a společně se sochařem Ondřejem Bílkem již od roku 2016 vytvářejí s využitím koster hyperrealistické rekonstrukce.

Foto: archiv MZM/Jan Cága

Rekonstrukci předchůdce člověka vytvořila antropoložka Eva Vaníčková ve spolupráci se sochařem Ondřejem Bílkem.

Nejprve si vyrobili podle modelů kostru a na ni nabalovali umělé svaly.

„Po několika týdnech snažení a přidávání materiálů nahrazujících kůži, řasy, oči nebo vlasy na nás vykoukl vlasatý človíček,“ prozradila Vaníčková.

Ve skutečnosti je patrně tento druh australopiteka slepou uličkou vývoje člověka, a nemusí tedy být jeho předchůdcem.

Po Zemi chodil vzpřímeně někdy před dvěma miliony let, i když svoji schopnost šplhat v korunách stromů neztratil. Měřil jen 130 centimetrů. Měl kratší prsty vybavené citlivými masitými bříšky i pohyblivý svalnatý palec, což umožňovalo dokonce jemnější práci.

K objevu pomohl Google Earth

„Socha ukazuje, že evoluční vývoj člověka je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Jde o příběh, kdy se dítě postaralo o unikátní objev, v tomto případě chlapec Matthew zajistil otci – paleoantropologovi Leemu Bergerovi – kvalitní materiál pro výzkum,“ uvedla Vaníčková.

Nový model navíc připomíná, jak důležité jsou pro vědu nejmodernější technologie. Lee Berger šel velkému objevu vstříc tím, že používal tehdy novou platformu nazvanou Google Earth k nalezení přehlížených jeskyní, které by mohly obsahovat zkameněliny. Jen jej syn poněkud předběhl.

Model je v Brně k vidění od 1. června a má tam zůstat „napořád“.

Podle lebky z doby železné vytvořili princeznu z Býčí skály

Věda a školy

Vaníčková s Bílkem vytvořili podle koster již více než dvě desítky unikátních rekonstrukcí.

Foto: archiv Muzeum Blanenska

Eva Vaníčková s Ondřejem Bílkem v minulosti vytvořili podle kostí i tuto rekonstrukci Princezny z jeskyně Býčí skála.

Patří k nim například slavná Princezna z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, velkomoravský šlechtic ze Starého Města nebo římský legionář pohřbený na Mušově.

Foto: archiv MZM/Filip Fojtík

Kostry těchto žen byly nalezeny na jihu Moravy v Krumlovském lese v místech, kde se za jejich života těžil pazourek. Jejich podobu vytvořila Eva Vaníčková s Ondřejem Bílkem.

Ledová mumie Juanita získala po více než 500 letech svou tvář

Věda a školy

Nová podoba ledového muže? Ötzi byl snědý a plešatý, předky měl v dnešním Turecku

Věda a školy

Výběr článků

Načítám