Brněnské planetárium patří k nejkrásnějším v Evropě, rozhodl mezinárodní časopis

„Budova Hvězdárny a planetária Brno je už Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Awards 2013. Je však patrné, že její podoba je nadčasová a dodnes její kvalita nezmizela,“ konstatoval ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek s tím, že ho ocenění těší.

Brněnské planetárium prošlo v letech 2010 a 2011 výraznou rekonstrukcí podle návrhu architektonické kanceláře Martina Rudiše. Roku 2013 vzniklo hybridní planetárium, které navíc v roce 2018 dostalo 3D brýle. Organizuje celosvětové přehlídky nejnovějších filmů pro digitální planetária.

„Mění se i podoba okolního parku Kraví hory, aby byl pro všechny návštěvníky i náhodné kolemjdoucí co nejpříjemnější,“ dodal Dušek.

Od slavnostního otevření dne 16. října 1954 hvězdárnu navštívily na čtyři miliony lidí, v současnosti jich každý rok dorazí 150 tisíc, z toho polovinu tvoří školní výpravy, polovinu vysokoškoláci či rodiny s dětmi.

Planetárium ve Valencii (Španělsko) – nachází se v budově od španělského architekta Santiaga Calatravy, který je známý svým futuristickým stylem.

Navrhl mj. telekomunikační věže v Barceloně nebo Turning Torso v Malmö. Design protáhlé, skořápkové observatoře L'Hemisfèric má připomínat obří lidské oko.

Planetárium v Hamburku (Německo) – červená budova uprostřed městského parku byla v roce 1916 postavena jako „Winterhuderova vodárenská věž“.

V roce 1930 zde bylo otevřeno planetárium, do kterého v současnosti zavítá 300 tisíc lidí ročně.

Moskevské planetárium (Rusko) – jeho součástí je rozsáhlá expozice věnovaná kosmonautice, včetně kapsle, ve které letěl Jurij Gagarin.

Prošlo rozsáhlou, 17letou rekonstrukcí. Je v centru města, dva kilometry od řeky Moskva.

Štrasburská observatoř (Francie) – vznikla v roce 1881 v botanické zahradě. Dnes se věnuje studiu objektů fyziky vysokých energií, dynamice galaxií a archivaci velkých astronomických dat. Od roku 2008 je její součástí i menší planetárium.

Urania ve Vídni (Rakousko) – postavena byla podle plánů secesního architekta Maxe Fabianiho na jednom z ramen Dunaje.

V roce 1910 byla otevřena císařem Františkem Josefem I. jako vzdělávací zařízení s lidovou hvězdárnou.

Planetárium v Bristolu (Velká Británie) – jediné 3D planetárium v Británii se ukrývá v science centru s názvem „My jsme zvědaví“. Průměr jeho projekční kopule ukryté ve stříbrné kouli je 12 metrů. Součástí centra je zhruba 250 nejrůznějších interaktivních exponátů.

Hvězdárna v Leidenu (Nizozemsko) – univerzita v Leidenu byla založena v roce 1575, o šest desetiletí později ji doplnila i hvězdárna.

Nejprve sloužila především k výuce, ve 20. století zde působila celá řada výjimečných astronomů, například objevitel rotace naší Galaxie Jan Hendrik Oort.

Planetárium v Toruni (Polsko) – funguje teprve od 90. let minulého století, obklopuje ho však tisíciletá historie.

Narodil se zde Mikuláš Koperník, celosvětová ikona astronomie. Polské město na řece Visle bylo založeno germánskými rytíři v roce 1233 a je jedním z nejlépe dochovaných v severní Evropě.

Planetárium Tycho de Brahe v Kodani (Dánsko) – na úpatí jezera Sankt-Joergensen v centru Kodaně stojí válec se šikmou střechou, planetárium Tycho de Brahe.

Dánský astronom byl jeden z nejvýznamnějších astronomů středověku, díky němu Johannes Kepler objevil zákony o pohybu planet. Tycho Brahe je pochován v pražském Týnském chrámu.

Populárně-vzdělávací časopis GEO poprvé vyšel roku 1976 v Německu, nyní existuje v 18 jazykových mutacích s celkovým nákladem 2,1 milionu kusů měsíčně.