Článek
Mise vychází z předpokladu, že v budoucnu se budou nerostné suroviny těžit a případně zpracovávat také z materiálů mimo planetu Zemi. Čeští vědci a inženýři se proto nejprve zaměří na zmapování zdroje surovin.
Pro systematické mapování přírodních zdrojů ve vesmíru je třeba prozkoumat značný počet objektů. V popředí zájmu jsou hlavě asteroidy, kterých je objevených přes půl milionu, avšak o jejich složení a původu existuje jen omezené množství informací.
Česko má novou planetku. Astronomové ji pojmenovali po městečku Žebrák

Revolučním krokem by měl být výzkum pomocí nových technologií, které přinese i mise satelitu Slavia. Ta poslouží jako demonstrátor dvou vybraných metod, a to spektroskopického stanovení složení meteorů vzniklých při vstupu meteoroidů do atmosféry a hmotnostní analýzy prachu uvolněného z povrchu asteroidů do meziplanetárního prostoru.
Spektrální analýza meteorů pomocí družic
Cílem projektu je poslat dvě zhruba dvacetikilové družice na oběžnou dráhu. Obě družice budou vybaveny hyperspektrální kamerou a rádiovou anténou pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostním spektrometrem určeným k výzkumu složení meziplanetárního prachu.
Kolik NASA zaplatí za dovážku vzorku půdy z Měsíce? Jeden dolar

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země,“ poznamenal k tomu Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.
„Projekt Slavia odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí rádiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které doteď nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ dodal.
Na pozici astronauta ESA se přihlásilo přes 22 tisíc zájemců. Včetně 202 Čechů

V první fázi projektu pod taktovkou ESA bude cílem vytvořit studii proveditelnosti mise, která poslouží k naplánování, navržení a ověření konceptu mise a využití vědeckých přístrojů. Studie potrvá 12 měsíců a na základě výsledků bude možné posoudit proveditelnost mise jako takové.
Lucembursko plánuje těžit vzácné kovy na asteroidech

Na vědecké části mise se podílejí také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze a další akademické subjekty. Za průmysl je kromě SAB Aerospace do projektu zapojen i Výzkumný a zkušební letecký ústav, firmy HULD a Zaitra.