Brněnská expedice pořídila při letošním zatmění Slunce mimořádné snímky koróny

Týmu se díky nové technice a počítačovým systémům podařilo získat mnohem více a podstatně kvalitnějších dat než při předešlých expedicích. Letošní jedenáctá expedice tak byla podle VUT zatím nejúspěšnější, k čemuž samozřejmě přispělo i dokonalé počasí.

Pozorování bylo výjimečné nejen z hlediska množství získaných dat, ale i počtem použitých přístrojů. Na čtyřech pozorovacích místech v Chile a Argentině bylo rozmístěno celkem 41 různých zařízení, která byla z větší části nová.

„Na výzkum Slunce měla expedice pouhých 120 až 140 sekund – právě tak dlouho úplné zatmění Slunce nad Chile a Argentinou trvalo. Těžištěm výzkumu, podobně jako v posledních deseti letech, byl výzkum iontů železa, niklu a argonu ve sluneční koróně. Výzkum byl možný díky unikátnímu souboru přístrojů, který je jediný na světě a který se díky obětavé práci kolegy Pavla Štarhy podařilo pro letošní zatmění zásadně vylepšit, a to jak po stránce hardwaru, tak softwaru,“ popsal Druckmüller.

K vylepšením výzkumnému týmu z Fakulty strojního inženýrství pomohla také technologie 3D tisku.

„Místo využití tradičních metod obrábění jsem některé díly konstrukce a části přístrojů navrhl v CAD systému, vytiskl a následně jsem jednotlivé části složil s hliníkovými komponenty ve funkční celek. Vývoj trval celý rok, kdy jsem pracoval s různými prototypy a testoval jejich funkčnost,“ dodal Štarha.

„Z velkého množství dat postupně vznikají obrazy sluneční koróny zobrazující složitou strukturu magnetického pole Slunce, rozložení teploty v koróně. Poskytují i další cenné informace o Slunci, které zatím nelze získat jinak, a to ani pomocí vesmírných sond,“ uvedl Druckmüller.

Stěžejní roli zde hraje matematika a počítače, což je především právě jeho práce, jelikož Druckmüller se numerickými metodami analýzy digitálních obrazů zabývá více než 20 let a učí to i studenty Fakulty strojního inženýrství VUT.

„Nejde o fotografie v klasickém slova smyslu. Obraz sluneční koróny z letošního zatmění vznikl složitým matematickým zpracováním 129 snímků s expozicemi 0,001 až 1,024 sekundy,“ vysvětlil.

Výpravu za zatměním Slunce financovala americká Havajská univerzita (konkrétně její Astronomický institut), která dodala také část přístrojového vybavení. Finančně i vybavením expedici podpořil též německý nadšenec a odborník v oblasti optiky Peter Aniol.

Při přípravě letošní expedice byla jednou z nejnáročnějších částí přeprava, do Jižní Ameriky tým posílal vybavení o váze přibližně dvou tun.

Brněnští matematici společně s americkými kolegy jev pozorovali ve čtyřech lokacích – hlavní pozorovací místo se nacházelo u města Rodeo v Argentině, další pak byla v Chile na observatoři Cerro Tololo, na observatoři Mamalluca a na opuštěném vrcholu hory poblíž osady Tres Cruses.

Pozorovací místo Mamalluca bylo neplánované, výzkumníci se na ně museli přesunout kvůli nepříznivému počasí na jednom plánovaném v Argentině.

K dalšímu úplnému zatmění Slunce dojde koncem příštího roku, konkrétně 14. prosince, opět v Chile a Argentině. Tentokrát však asi o tisíc kilometrů jižněji.

„Přípravy na tuto expedici už začaly. Část vybavení, která se nebude modernizovat, zůstala v chilském Santiagu, což ušetří Havajské univerzitě nemalé peníze. Tým z Ústavu matematiky opět nebude chybět,“ uzavřel Druckmüller.