Britští výzkumníci odhalili genetickou náchylnost k zánětlivému onemocnění střev

Výzkumný tým zároveň nedávno zjistil, že některé léky, které již existují, jsou schopny zvrátit nemoc IBD při laboratorních experimentech (in vitro). A nyní se odborníci zaměřují na analogické testy na lidech (in vivo).

Nejčastějšími formami přetrvávajícího zánětlivého onemocnění střev jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Odhaduje se, že např. ve Velké Británii postihují kolem půl milionu lidí, často už i mladistvé nebo mladé dospělé. V Česku se s chronickými záněty střev potýká zhruba 70 tisíc osob.

Co se týká zmíněné Británie, zpravodajská stanice BBC uvedla v červnu jako příklad Lauren Golightlyovou, které je aktuálně 27 let – ta měla první příznaky ve svých 16 letech. Tehdy mj. trpěla žaludečními křečemi a byla u ní pozorována přítomnost krve ve stolici. To však bylo přičítáno jejím bujarým večírkům.

Až když jí bylo 21 let a podstoupila operaci slepého střeva, lékaři zjistili, že má Crohnovu chorobu. Před třemi lety dokonce musela podstoupit nouzovou stomii (vývod) poté, co jí přestala fungovat část střev. Dodnes musí brát hodně léků proti bolesti, a to kvůli počtu operací, které musela prodělat. „Není to život, který bych chtěla žít,“ říká Lauren.

Jednou ze součástí imunitního systému, která se na rozvoji IBD významně podílí, je skupina bílých krvinek zvaná makrofágy. Jejich úkolem je pohlcování a likvidace cizorodých materiálů. Tyto buňky zaplavují výstelky střev, kde uvolňují chemické látky nazývané cytokiny a ty pak vedou k masivnímu zánětu. Zánět je sice obecně součástí normální reakce těla na infekci, ale když je příliš intenzivní nebo trvá dlouho, může mít pro tělo pacienta zničující zdravotní následky.

Skupina vědců z britských institucí Francis Crick Institute a University College London provedla hlubokou genetickou analýzu, aby se pokusila odhalit příčinu IBD. Objevili část genetického kódu uvnitř DNA, která se ukázala být „hlavním regulátorem“ zánětu generovaného makrofágy. Tato část sedí přímo na „vrcholu jisté řídicí pyramidy“, říká dr. James Lee z Institutu Francise Cricka. Jmenovitě jde o kauzální gen ETS2.

Gen totiž řídí produkci sady zánětlivých chemických látek, které makrofágy uvolňují, a někteří lidé se rodí s verzí genu, která činí jejich tělo náchylným k nadměrné zánětlivé imunitní reakci.

Dr. Lee k tomu poznamenal: „Toto je nepochybně jedna z hlavních cest, která když se u člověka pokazí, pak se u něj vyvine zánětlivé onemocnění střev. Při tomto procesu dojde k abnormálnímu chování jedné z nejdůležitějších buněk, které to způsobuje.“

Další experimenty, které byly podrobně popsány v časopise Nature, ukázaly, že některé léky, které již byly schváleny pro jiné diagnózy, jako je např. rakovina, dokázaly tento nadměrný zánět zklidnit. Tyto experimenty byly provedeny na vzorcích tkání pocházejících od pacientů s IBD.

„Zjistili jsme nejen to, jak a proč se ‚to‘ ve střevě pokazí, ale i potenciální nový způsob léčby této nemoci,“ popisuje Lee, který je také gastroenterologem v londýnské Royal Free Hospital.

Přesto bohužel zatím v nejbližší době nedojde k nové léčbě IBD. Výzkumníci sice mají náskok, protože dané léky již existují, ale potřebují najít způsob, jak příslušné účinné látky směrovat pouze na makrofágy, aby nedocházelo k vedlejším účinkům jinde v těle.

Léky a jejich dávkování by také musely být přesně „kalibrovány“, aby sice došlo ke zklidnění IBD, ale ne k přehnanému utlumení zánětu, díky kterému organismus bojuje s různými infekcemi. To by pak vedlo k tomu, že organismus pacienta bude naopak zachvácen neregulovanou infekcí. Cílem vědců je zahájit příslušné klinické studie na pacientech do pěti let.

„Tento výzkum je opravdu vzrušujícím krokem směrem k možnosti, že jednoho dne budeme žít ve světě bez Crohnovy choroby a kolitidy,“ prohlásila Ruth Wakemanová z charitativní organizace Crohn’s & Colitis UK.

„Crohnova choroba a kolitida jsou bohužel komplexními a celoživotními stavy, na které neexistuje žádný lék, ale výzkum, jako je tento, nám pomáhá odpovědět na některé z velkých otázek ohledně toho, co je způsobuje,“ dodala.

Genetická náchylnost je však stále jen jednou polovinou příběhu. Ke spuštění a vývoji nespecifických neboli idiopatických zánětlivých střevních onemocnění zřejmě dochází také vlivem určité stravy a užívání antibiotik.

Příznaky IBD:

Toto onemocnění se liší od syndromu dráždivého tračníku (IBS), i když se některé příznaky překrývají. Diagnóza IBD je stanovena pouze v případě, když je ve střevech zánět.