Hlavní obsah

Britští vědci možná rozluštili záhadu původu kamenů ve Stonehenge

Londýn

Britští vědci jsou přesvědčeni, že se jim konečně podařilo s jistotou určit, odkud pochází drtivá většina kamenů použitých při stavbě starověkého megalitického komplexu ve Stonehenge v jižní Anglii.

Foto: Profimedia.cz

Stonehenge

Článek

Pracovníci z Waleského národního muzea a Leicesterské unverzity lokalizovali původ stavebního materiálu ve Stonehenge jen pár desítek metrů od Craig Rhos-y-felin u Pont Season. Ředitel muzea Richard Bevin zdůraznil, že díky tomuto překvapivému zjištění nyní vědci mohou začít řešit záhadu způsobu, jakým byly kameny přepravovány do hrabství Wiltshire.

Po dlouhou dobu se vědecká obec domnívala, že stavitelé komplexu z doby bronzové získávali kameny z pahorkatiny Preseli.

Vědci sbírali vzorky ze skalisek v Pembrokeshiru s cílem odhalit původ kamenů v komplexu nedaleko jihoanglického Amesbury. Analyzovali jejich minerální složení a texturu skal. Touto petrografickou metodou zjistili, že 99 procent vzorků jsou stejné jako v Pembrokeshiru.

Hornina zvaná riolit

Jde o horninu sopečného původu zvanou riolit, která se liší od jiných hornin v jižním Walesu a nachází se výhradně na ploše pouhých několika stovek metrů čtverečních.

Jakmile archeologové znají původ kamenů, mohou nyní přikročit k ověření, jak byly kameny z Pembroke do Stonehenge v období mezi lety 3000 a 1600 před naším letopočtem dopraveny. Předpokládalo se, že ty nejtěžší kusy byly přepravovány na vorech po řece Avon a Bristolském kanálu.

Tuto hypotézu ale komplikuje skutečnost, že Pont Season leží severně od Preseli, tedy relativně daleko od obou vodních toků. Stavitelům doby bronzové teoreticky mohla pomoci sama příroda - díky trase ledovce z doby ledové mohla přiblížit kameny směrem ke Stonehenge. Nicméně ve zmíněné waleské oblasti jiné kameny stejného původu nejsou, takže i tato možnost není příliš pravděpodobné.

V dubnu roku 2000 byl navíc proveden pokus s přepravou gigantockého kusu z Walesu do Salisbury jak po zemi, tak po moři. Trasa byla dlouhá 386 kilometrů a během přepravy byla použita pouze lidská síla a technologie z doby před 5000 lety. Balvan dodnes odpočívá na mořském dně u přístavu Milford Haven.

Související témata:

Výběr článků

Načítám