Článek
Cenzura byla za „pražského jara“ zrušena a svoboda se projevila nejen v tisku.
Když byla srpnu 1968 otištěna Brežněvova karikatura, tehdejší ministr vnitra dokonce odmítl nechat náklad s nactiutrhačnou karikaturou zabavit, napsal v článku věnovaném 50. výročí pražského jara ruský internetový list gazeta.ru.
Moskvu socialismus s lidskou tváří vyděsil
List upozornil, že před půlstoletím vznikl pojem „socialismus s lidskou tváří“. „Začalo pražské jaro, fenomén, který se stal předzvěstí zániku komunismu, ale nejprve předvojem námrazy v Sovětském svazu,“ zdůraznil s tím, že se špičky SSSR „strašně bály liberalizační infekce z blízkého Západu, považovaného za sovětskou sféru vlivu“.
„Brežněv říkal Alexandru Dubčekovi, jenž nepřestal vzdorovat ani po intervenci vojsk Varšavské smlouvy, že samostatnou politiku Čechoslováci nemají a ani nemohou mít. Protože Československo je na území osvobozeném sovětským vojákem – a ,hranice těchto území jsou naše hranice‘.“
Podle autora liberál Bovin nepřesvědčil Brežněva, že by se Československo mohlo stát jakousi další Jugoslávií či Rumunskem a že od vpádu vojsk bude víc škody než užitku.
Podle něj sovětské vedení spoléhalo v Československu na „zdravé síly“. „Nejzdravější“ z nich podle nich přitom byl Vasil Biľak, jenž vyjednával taktiku a strategii potlačení „socialismu s lidskou tváří“ a žádost o intervenci předal Moskvě přes důstojníka KGB.
„Intervence proběhla na žádost anonymních čs. byrokratů a pomocí dopisu stydlivě předaného na záchodě,“ zdůraznil list.
„Východoevropské vůdce ale nezachránil ani ‚gulášový socialismus‘, ani dozor tajných služeb, ani družba zpečetěná polibkem Brežněva a Honeckera. SSSR se odmítl dobrovolně změnit, ještě zatvrzeleji bojoval o své sféry vlivu a podepsal si verdikt smrti s odkladem,“ dodal list.
