Článek
V českém i v evropském měřítku jde podle odborníků o naprosto ojedinělý soubor vzhledem k velikosti nálezu a historické etapě, ve které se válečný konflikt odehrál.
Podle nich se tak otevírá neobyčejně široké pole mj. pro poznání stavu tehdejšího vojenského lékařství včetně zhodnocení zjištěných zranění a jejich příčin, zdravotní kondice armády nebo demografické charakteristiky branců.
Břevnovský klášter v severozápadní části hlavního města se stal v průběhu 18. století svědkem řady válečných událostí.
Zimní procházka kolem nejstaršího mužského kláštera v pražském Břevnově
Za vlády Marie Terezie v období tzv. sedmileté války, během vpádu armády pruského krále Fridricha II. do českých zemí, bitvy u Štěrbohol a obléhání Prahy v roce 1757, si v klášteře Prusové zřídili lazaret a na jihozápadním okraji za barokní sýpkou pak vzniklo pohřebiště.
Místo bylo po roce 2004 na základě zákona vyhlášeno za válečný hrob evidovaný ministerstvem obrany.
Pohřebiště vzniklo za barokní sýpkou.
Výzkum, který začal v závěru loňského července a zabral čtyři měsíce, vyvolal záměr Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty vybudovat na této ploše, zvané Prajzovka, centrální kotelnu na dřevní štěpku. Proto v souladu se zákonem o válečných hrobech požádalo ministerstvo obrany o přesun hrobu.
„Na ploše asi 500 m² bylo vyzvednuto 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých přibližně 15 metrů, širokých dva metry a hlubokých 1,4 metru,“ uvedl památkový ústav.
Archeologové objevili při výzkumu v centru Olomouce hrob ze středověku
Látky i projektily
Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců. Kromě pozůstatků uniforem, respektive stejnokrojů v podobě fragmentů textilních látek, knoflíků a přezek, které patřily k výbavě každého vojáka, byly v hrobech nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel.
Antropologové popisují kosterní ostatky po vyzvednutí z válečných hrobů.
„Kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům tato palebná munice způsobila, byla prokázána také sečná poranění. Výzkum zdokumentoval také řadu dokladů lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství horních i dolních končetin po amputacích,“ sdělili odborníci.
Kosterní ostatky jsou nyní uloženy v klášteře, kde se provádí výzkumy. Zahrnují zkoumání kostí a analýzy chemického složení, které mohou prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní. Pak budou přeneseny do nového místa, tzv. osária.