Břevnovský klášter vydal ojedinělý soubor pozůstatků ze sedmileté války

V českém i v evropském měřítku jde podle odborníků o naprosto ojedinělý soubor vzhledem k velikosti nálezu a historické etapě, ve které se válečný konflikt odehrál.

Podle nich se tak otevírá neobyčejně široké pole mj. pro poznání stavu tehdejšího vojenského lékařství včetně zhodnocení zjištěných zranění a jejich příčin, zdravotní kondice armády nebo demografické charakteristiky branců.

Břevnovský klášter v severozápadní části hlavního města se stal v průběhu 18. století svědkem řady válečných událostí.

Za vlády Marie Terezie v období tzv. sedmileté války, během vpádu armády pruského krále Fridricha II. do českých zemí, bitvy u Štěrbohol a obléhání Prahy v roce 1757, si v klášteře Prusové zřídili lazaret a na jihozápadním okraji za barokní sýpkou pak vzniklo pohřebiště.

Místo bylo po roce 2004 na základě zákona vyhlášeno za válečný hrob evidovaný ministerstvem obrany.

Výzkum, který začal v závěru loňského července a zabral čtyři měsíce, vyvolal záměr Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty vybudovat na této ploše, zvané Prajzovka, centrální kotelnu na dřevní štěpku. Proto v souladu se zákonem o válečných hrobech požádalo ministerstvo obrany o přesun hrobu.

„Na ploše asi 500 m² bylo vyzvednuto 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých přibližně 15 metrů, širokých dva metry a hlubokých 1,4 metru,“ uvedl památkový ústav.

Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců. Kromě pozůstatků uniforem, respektive stejnokrojů v podobě fragmentů textilních látek, knoflíků a přezek, které patřily k výbavě každého vojáka, byly v hrobech nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel.

„Kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům tato palebná munice způsobila, byla prokázána také sečná poranění. Výzkum zdokumentoval také řadu dokladů lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství horních i dolních končetin po amputacích,“ sdělili odborníci.

Kosterní ostatky jsou nyní uloženy v klášteře, kde se provádí výzkumy. Zahrnují zkoumání kostí a analýzy chemického složení, které mohou prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní. Pak budou přeneseny do nového místa, tzv. osária.