Článek
„Programy nabízené školám, včetně programu ministerstva obrany POKOS (Příprava občanů k obraně státu), neberou v úvahu reálná rizika a zadání plní jen částečně,“ kritizuje EDUin.
Nejpravděpodobnější riziko: první pomoc
Přímo s prvky branné výchovy se školáci mohou spíše okrajově setkat v občanské výchově a v dějepisu. Výukové programy se podle organizace zaměřují na rizika, jejichž pravděpodobnost je nižší, zatímco ta, s nimiž se žáci reálně setkávají, jsou zastoupena jen částečně, jako poskytování pomoci zdravotního charakteru. Nebo informační manipulace a obrana proti ní.
Školami zřejmě nejčastěji využívaný program POKOS je z velké části zaměřen na popularizaci armády a informace spojené s její činností, nikoli na skutečnou přípravu žáků na krizové situace.
Považujeme za vysoce rizikové, jakým způsobem jsou armádou či dalšími subjekty realizujícími program POKOS ve školách prezentovány zbraně a zacházení s nimi.
Pouze malou část programu tvoří nácvik řešení situací typu poskytování první pomoci, což je nejpravděpodobnější výskyt rizikové situace v životě žáků. Lidé v tomto obecně často selhávají. I ministerstvo vnitra si proto láme hlavu, jak bezpečnostní témata do výuky zařadit. [celá zpráva]
„Současní žáci ZŠ a SŠ nejspíše nezažijí konvenční válečný konflikt či teroristický útok, čemuž se věnuje řada programů využívaných školami. Mimo zájem posilování bezpečnosti stojí informační manipulace, které se vyskytují běžně,” poznamenal Bob Kartous z EDUin s tím, že když není analýza, není možné připravit program, který by poskytoval žákům relevantní přípravu.
Záleží i na ředitelích
MŠMT namítá, že volba vzdělávacích aktivit jako výběr konkrétních vzdělávacích projektů je na řediteli nebo učitelích. Problematika přípravy občanů k obraně státu je dle resortu zařazena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV).
„Zahrnuje i požadavky na rozvoj dovedností rozpoznávání informační manipulace, a to ve vzdělávacích oblastech Český jazyk a literatura, Člověk a zdraví, Člověk a společnost,“ reaguje ministerstvo na Kartousovy výtky.
POKOS nevyčerpává všechna bezpečnostní témata
Znepokojení nad tím, jakou formou se realizuje výchova k obraně státu, vyjádřily již dříve i členské organizace SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Jde o dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání.
Také podle nich je metodická podpora, která se pedagogům pro širší uchopení tématu dostává, nedostatečná. „Považujeme navíc za vysoce rizikové, jakým způsobem jsou v této souvislosti armádou či dalšími subjekty realizujícími program POKOS ve školách prezentovány zbraně a zacházení s nimi,“ stojí v jejich letošní tiskové zprávě.
Daný program školám nabízí informační podporu v podobě příručky a seminářů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Příručka má podobu teoretické publikace, která seznamuje s mezinárodními organizacemi, bezpečnostním prostředím, krizovými stavy, institucemi Armády ČR či aktivními zálohami, nezabývá se ale řešením krizí nevojenského charakteru.
Ve školách se tak podle SKAV armáda prezentuje jako jediný garant bezpečnosti a zapomíná se na diplomacii a mezinárodní dohody.
„POKOS nevyčerpává všechna bezpečnostní témata, nemůže zajistit připravenost žáků na všechny krizové situace. Je zaměřen na zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně či na přípravu k sebeobraně a ke vzájemné pomoci v krizových situacích vojenského i nevojenského charakteru,“ napsal Novinkám školský resort.
