Článek
„Jinany jsme využili původně pro zcela jiný experiment a velikost jejich genomu jsme zjišťovali jen okrajově. Jeden z devíti malých stromků vykazoval nestandardní údaje a později jsme přišli na to, že nejde o chybu v měření, ale o významný objev,“ popsal botanik Petr Šmarda cestu k objevu.
Živoucí fosilie
Jinan dvoulaločný je jediným žijícím zástupcem dříve početné skupiny rostlin. Považuje se tak za živoucí fosilii. Patří mezi nahosemenné rostliny, u nichž je výskyt jedinců či druhů s vícečetným genomem, takzvaných polyploidů, velmi vzácný.
U jinanu dokonce nejsou po podobném jevu stopy ani při detailní genomické analýze, která umožňuje detekovat takové události stovky miliónů let do minulosti. Obvyklá je naopak u kvetoucích (krytosemenných) rostlin, jako jsou pšenice, kukuřice nebo brambory.
Vliv počasí?
Jinan, který nyní vědci pěstují v kampusu MU, se vyvíjí podobně jako ostatní semenáčky a liší se zatím jen jiným tvarem listů, které jsou na koncích roztřepenější. Není jasné, jak vznikl. Ve světě se odborníci snaží už několik let bez úspěchu tetraploidní jinany vytvořit uměle.
Listy tohoto jinanu jsou na koncích trochu roztřepenější.
„Plody jinanů dozrávají až na zemi, kde dochází i k jejich oplodnění. Do tohoto procesu mohly zasáhnout přízemní mrazíky, které způsobily u tohoto jedince nestandardní vývoj zárodku,“ domnívá se Šmarda.
Snaha o novou evoluci téměř vymřelé linie
Jinany jsou dvoudomé rostliny, tvoří tedy samostatně samce a samice, a pro vznik semen a nové generace jsou potřeba oba. Existuje však zatím jen jediný strom, který se proto nemá jak rozmnožit.
„Doufáme, že co se stalo jednou, může se zopakovat. Nasbírali jsme proto v botanické zahradě další semena a nyní máme na 3500 semenáčků, mezi nimiž budeme hledat další tetraploidy. Pokud se to podaří, mohli bychom vytvořit zcela nový druh jinanu a znovu nastartovat evoluci této již téměř vymřelé evoluční linie rostlin,“ dodal Šmarda.
