Bojový pilot Svoboda se připravuje na vesmírný let. Chce vzít puk podepsaný Dominátorem

V Česku je již přes 150 firem či vědeckých pracovišť podílejících se na výrobě špičkových kosmických technologií a vesmírném výzkumu. Některé z těchto výzkumných projektů poputují se Svobodou, který si možná přibalí na cestu i hokejový puk od Dominika Haška.

Kdy je reálné, že poletíte do vesmíru?

Horizont je do pěti let, ale není to tak, že se poletí až za pět let. Bude to dříve. Počítá se s tím, že poletím na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), jejíž životnost bude končit v roce 2030.

Bude samozřejmě možné využít i jiné, ale již komerční orbitální stanice, které tam do doby mého odletu teprve budou vyslány. Nicméně ISS je nyní nejvýhodnější. Důvodů je mnoho; je to stanice mnoha zemí, je to prostředí úspěšně fungující přes 20 let, prostředí relativně známé s dobrou infrastrukturou. Evropská kosmická agentura (ESA) tam má vědeckou laboratoř Columbus, což je velká výhoda. Je to výhodné pro výzkumné projekty, které tam vezmu.

Rozhodně není dobré plánovat mise na úplný konec životnosti ISS. Při letech do vesmíru může vždy vzniknout nějaká prodleva. Kdybychom tam let plánovali na rok 2030, tak by se kvůli zpoždění nemusela mise vůbec uskutečnit. Smysl má plánovat let někdy do roku 2028.

Přípravy na takovouto misi jsou náročné po úřední či právní stránce. Jde i o přípravu projektů, které tam vezmu a na nichž tam budu pracovat. Příprava si může vyžádat až dva roky.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nedávno potvrdil, že Česká republika s vysláním svého astronauta do vesmíru počítá. Zintenzivní se vaše příprava na let?

Je rozdělena na dvě etapy. Nejdůležitější je ta, která přímo předchází letu samotnému. Začíná zhruba tři čtvrtě roku před termínem startu. Tou dobou už musí být posádka letu kompletní. Její příprava podléhá harmonogramu přípravy amerického úřadu pro vesmír NASA, která většinu této přípravy řídí. Takže až budeme vědět konkrétní termín letu a nebude to jen pouhá myšlenka či vize, tak budeme jasně vědět i to, kdy tato hlavní část přípravy začne.

Nicméně je tu ještě první etapa přípravy, což je takový všeobecný trénink, který dělá většina astronautů. Ten má pro mě začít letos na podzim. Je to takový univerzální výcvik, který není určen na jednu misi. Vojensky mu řekněme třeba základní příprava. Je rozdělena do tří výcvikových bloků. Každý z nich je dvouměsíční. První z bloků by měl začít již nyní v říjnu.

Kde se tento základní výcvik koná?

Budeme k tomu mít tento týden videokonferenci. Jezdívá se do evropského střediska astronautů, které je v německém Kolíně nad Rýnem. Tam se dva měsíce bydlí. Výcvik je tam každý den; příprava je jak teoretická, tak praktická. Fyzická zabíračka to nebude. Myslím, že když si jdu tady u nás doma několikrát do týdne zaběhat a zacvičit, tak je to větší zabíračka. Bude to o spoustě teorie a také o nácviku praktických postupů pro pobyt ve vesmíru.

Je již nějaký balík vědeckých projektů, z nichž se vyberou ty pro váš let?

Mám opravdu velkou radost, že se jich sešlo opravdu hodně. Počátkem letošního roku dalo ministerstvo dopravy výzvu, aby mu vědecká pracoviště, univerzity či firmy předkládaly své projekty, u nichž by mělo smysl je řešit přímo na ISS. Sešlo se zhruba 60 návrhů, což je docela dobré, protože je to stejný počet vědeckých projektů, kolik jich bylo loni v Polsku.

Jenže Polsko je skoro čtyřikrát větší než my. Je tam více firem a výzkumných pracovišť. Počet našich návrhů na účast pro vesmírnou misi tedy ukazuje, že jsme na tom ve vědě a výzkumu velmi dobře, a to i ve srovnání s mnohem většími zeměmi Evropy. Máme z čeho vybírat. Jsou tam opravdu špičkové věci, týkající se například testování nanorobotů a nanomateriálů nebo třeba technologií na měření radiace, u nichž se už teď ví, že najdou široké využití v praxi.

Kolik výzkumných projektů je schopen astronaut na ISS řešit?

Na tu čtrnáctidenní misi je schopen zvládnout, tedy věnovat se v praxi při různém testování a zkoumání, asi osm až deset projektů. Poláci vybrali ze stejného balíku zhruba sedm či osm projektů. Je nutné si uvědomit, že astronaut neřeší jen projekty ze své země, ale k tomu ještě projekty ESA. Není podmínkou, že ta země, která vysílá astronauta, musí dodat nějaké své projekty. Je to pro ni příjemný bonus. Samozřejmě se ale musí zvládnout i výzkum pro ESA, která má své projekty takříkajíc připravené k odletu. Vše má své limity, technické, prostorové, časové, fyzické. Na výzkum bych měl mít během těch dvou týdnů na ISS asi 80 hodin a jsem připraven je využít maximálně.

Co je vám z našich vědeckých a výzkumných projektů nejbližší?

Já tam za sebe žádnou preferenci nemám, i když musím přiznat, že ty technologické jsou mi blízké, protože mnohé z nich mají ohromný potenciál. Mimo jiné je tam snaha dostat do výzkumu na ISS i projekt spojený s léčbou rakoviny, což je určitě mimořádně důležité.

Americký astronaut Andrew Feustel s českými kořeny vzal před lety do vesmíru figurku Krtečka. Poletí tato pohádková legenda znovu, nebo vezmete něco jiného?

Dneska jsem říkal Dominiku Haškovi (bývalý hokejový brankař), že bych vzal hokejový puk, pokud mi ho ale podepíše. No uvidíme…(smích)