Článek
Sonda, která dopravila na Měsíc řadu vědeckých a technických experimentů v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), úspěšně završila svou plánovanou, zhruba 14denní činnost na tamním povrchu v pondělí 17. března.
První přistávací modul (lander) třídy Blue Ghost přistál poblíž Mons Latreille, osamělého měsíčního vrcholu v rozlehlé pánvi Mare Crisium („Moře krizí“, má přes 500 kilometrů v průměru) v severovýchodní oblasti přivrácené strany Měsíce.
Snímek z přistání, na němž je vidět malou Zemi, povrch Měsíce a horní část modulu se solárním panelem.
Kosmická sonda se rychle pustila do práce na svých vědeckých cílech, přičemž – jak upozornil i portál Space.com – na začátku pořídila úžasný snímek východu Slunce (příspěvek na síti X níže).
Rise and shine! Firefly’s #BlueGhost lander captured its first sunrise on the Moon, marking the beginning of the lunar day and the start of surface operations in its new home. Our #GhostRiders have already begun operating many of the 10 @NASA payloads aboard the lander and will… pic.twitter.com/YI9nuFZfmk
— Firefly Aerospace (@Firefly_Space) March 3, 2025
Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci a zahájí experimenty pro NASA
Formování Měsíce od jeho počátků
Cílem vrtání bylo provést zkoumání tepelných vlastností měsíčních hornin nacházejících se blízko povrchu (tzv. měsíčního regolitu). Jednak bylo cílem detekovat změny teploty během každého půl metru hloubky během vrtání, ale také tepelnou vodivost materiálu v těchto hloubkách. Výsledkem bude výpočet tepelného toku přicházejícího z nitra Měsíce. Tato měření vědcům pomohou pochopit, jak se Měsíc v průběhu své historie ochlazoval.
Měsíční regolit je vrstva roztříštěné horniny, prachu a dalších materiálů, která pokrývá měsíční povrch. Formovala se miliardy let při dopadech meteoritů, které drtily měsíční povrch. Tento jemnozrnný materiál má v různých oblastech Měsíce tloušťku od několika centimetrů do několika metrů. Na rozdíl od pozemské půdy neobsahuje lunární regolit žádné organické složky a byl vystaven „kosmickému zvětrávání“ vlivem působení slunečního a kosmického záření a bombardování mikrometeority. Jeho částice obsahují ostré zubaté hrany a spolu se svým elektrostatickým nábojem mohou způsobovat problémy sondám i astronautům pobývajícím na Měsíci.
Nástroj LISTER (Lunar Instrumentation for Subsurface Thermal Exploration with Rapidity) byl vyvinut Texaskou technickou univerzitou v Lubbocku a firmou Honeybee Robotics v kalifornské Altadeně. Disponuje pneumatickým vrtákem tři metry dlouhým, na němž je umístěna i speciální tepelná sonda.
- Jak je patrné na úvodním videu tohoto článku, plynem poháněný (pneumatický) vrták LISTER se zavrtával do povrchu Měsíce, což mělo za následek malé explozivní erupce, které vyvrhovaly jiskry, pravděpodobně v důsledku elektricky nabitého měsíčního povrchu. LISTER, který používal k pohonu čištěný dusík, dosáhl hloubky tří metrů a provedl pod povrchem sadu měření, aby zjistil, jaká je tepelná vodivost materiálu pod povrchem Měsíce a jaké jsou tepelné rozdíly mezi různými hloubkami.
„Provedením podobných měření na různých místech lunárního povrchu budeme schopni rekonstruovat tepelný vývoj Měsíce,“ popsal podle webu NASA hlavní řešitel projektu Seiichi Nagihara, profesor geofyziky na Texaské technické univerzitě.
Doplnil, že zjištěná data umožní vědcům zpětně vysledovat geologické procesy, které formovaly Měsíc od jeho počátků, kdy byl žhavou koulí roztavených hornin, která postupně chladla a uvolňovala své vnitřní teplo do okolního prostoru.
FOTO: Modrý duch na Měsíci. Modul pořizuje snímky z lunárního povrchu
Toto první použití vrtáku v rámci experimentu LISTER pomůže vědcům a technikům vyvinout vylepšené vrtací nástroje pro budoucí mise směřující na Měsíc, Mars a další tělesa Sluneční soustavy. Mise Blue Ghost jsou součástí plánu NASA přinést na Měsíc více experimentálních technologií, přičemž Blue Ghost 1 nese 10 těchto nástrojů a navíc přístroj AstroVault, který testuje uchovávání digitálních dat v podmínkách panujících na povrchu Měsíce.
Projekt řídí Marshallovo kosmické středisko NASA, sídlící v Huntsvillu v Alabamě, a jeho cílem bude mj. podpořit programy, v jejichž rámci by mohli v budoucnu na Měsíci žít a pracovat lidé. Nejdříve by se tak mělo stát v rámci již probíhajícího programu NASA Artemis.
NASA opět odložila návrat astronautů na Měsíc
V pátek 14. března navíc Blue Ghost na Měsíci pořídil snímky a video úplného slunečního zatmění, přesněji šlo o zakrytí Slunce Zemí.
Zatmění Slunce pohledem z Měsíce
K tomuto jevu došlo současně se zatměním Měsíce, kterého jsme byli svědky na Zemi.
FOTO: Severní a Jižní Amerika se kochaly úplným zatměním Měsíce
Pět hodin „ve tmě“
V neděli 16. března večer našeho času v místě přistání modulu Blue Ghost zapadlo Slunce, skončil zde asi 14 pozemských dnů dlouhý měsíční den – a pět hodin nato sondě došla energie ze slunečních panelů, akumulovaná v baterii, čímž zřejmě došlo k ukončení mise.
Blue Ghost ještě poslal na Zemi poslední fotky, přičemž poslední data doputovala na Zemi v pondělí 17. března v 0:15 SEČ.
Případné probuzení na začátku dalšího měsíčního dne je nejisté, lander není totiž vybaven na přečkání dlouhé a chladné měsíční noci. Je však jasné, že mise prvního landeru třídy Blue Ghost byla velmi úspěšná. Modul Blue Ghost Mission 1 pracoval na povrchu Měsíce celkem 351 hodin a 40 minut a poslal na Zemi 119 GB dat.
Celkem bylo na Zemi přeneseno 119 GB dat včetně 51 GB z deseti vědeckých a technologických experimentů. Poslední komunikace proběhla 17. března v 00:15 SEČ. Lander Blue Ghost 1 pracoval na povrchu Měsíce celkem 351 hodin a 40 minut. pic.twitter.com/aCGYPg08QO
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) March 17, 2025
Další experimenty a přístroje na palubě sondy Blue Ghost Mission 1
Jak lze zajistit přesnější navigaci na Měsíci? Jak kosmické lodě interagují během přistání s měsíčním povrchem? Jak ovlivňuje magnetické pole Země účinky kosmického počasí na naši domovskou planetu? Přístroje na landeru Blue Ghost Mission 1 provedly několik prvních demonstrací svého druhu, které nám pomohou odpovědět na tyto a další otázky, včetně testování technologie odběru vzorků regolitu, schopnosti vrtání pod povrchem Měsíce, zvýšení přesnosti určování poloh a navigace, testování výpočtů odolných vůči radiaci a zmírnění agresivity měsíčního prachu vůči přístrojům.
Lunar PlanetVac, „lunární fukar“ - úspěšně „vytěžil“ a roztřídil měsíční půdu z okolí sondy pomocí proudu stlačeného plynného dusíku. Je navržen tak, aby přemístil vzorky regolitu z měsíčního povrchu pomocí stlačeného plynu do vzorkové komory pro analýzu různými přístroji. Další přístroje pak vyšlou výsledky zpět na Zemi.
Lunární retroreflektor nové generace (Next Generation Lunar Retroreflector – NGLR) slouží jako cíl pro lasery na Zemi k přesnému měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem pomocí odrážení velmi krátkých laserových pulzů z pozemských lunárních laserových dálkoměrných observatoří. Doba letu laserového pulzu ze Země na Měsíc a zpět se používá k určení vzdálenosti.
Regolith Adherence Characterization (RAC)zkouší, v jaké míře se lunární regolit přilepí na řadu materiálů vystavených měsíčnímu prostředí. RAC měří rychlost akumulace měsíčního regolitu na různých površích (např. solárních článcích, optických systémech, nátěrech a senzorech), aby určil jejich schopnost odpuzovat nebo nabalovat měsíční prach. Zachycená data pomohou testovat, zlepšovat a chránit kosmické lodě či skafandry před abrazivním regolitem.
Experiment Radiačně tolerantní počítač (RadPC) demonstroval počítač, který se dokáže zotavit z poruch způsobených ionizujícím zářením. Několik prototypů RadPC bylo předtím testováno na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a družic na oběžné dráze Země, ale tento let poskytl dosud nejtěžší zkoušku tím, že otestoval schopnost počítače odolat kosmické radiaci při průchodu radiačními pásy Země, během cesty na Měsíc i na měsíčním povrchu.
Elektrodynamický prachový štít (Electrodynamic Dust Shield – EDS) je technologie aktivního odpuzování prachu, která využívá elektrická pole k odstraňování nebezpečného měsíčního prachu z povrchů, navíc bez pohyblivých částí. Byla otestována použitelnost u samočistících skel a povrchů tepelných zářičů na Měsíci.
Přístroj LEXI (Lunar Environment heliospheric X-ray Imager) pořídil sérii rentgenových snímků, aby studoval interakci slunečního větru a magnetického pole Země, která pohání geomagnetické poruchy a bouře. Jde o první globální snímky, které objasní, jak kosmické počasí a další kosmické síly obklopující naši planetu ovlivňují Zemi.
Přístroj Lunar Magnetotelluric Sounder (LMS) slouží ke studiu struktury a složení měsíčního pláště pomocí měření elektrických a magnetických polí na velké ploše. Součástí jsou čtyři upoutané elektrody a 2,4 m vysoký stožár. Tento výzkum pomůže určit i teplotní strukturu Měsíce a jeho tepelný vývoj, abychom pochopili, jak se Měsíc ochlazoval a chemicky diferencoval od svého vzniku.
Měsíční přijímač GNSS (Lunar GNSS Receiver Experiment – LuGRE) testoval možnost získávání a sledování signálů z družicových konstelací GNSS (Global Navigation Satellite System), konkrétně GPS a Galileo, během letu k Měsíci, na oběžné dráze kolem Měsíce a rovněž na měsíčním povrchu.
Přístroj Stereo Camera for Lunar Plume-Surface Studies (SCALPSS), čtyři kamery, které pozorovaly účinky činnosti motorů přistávacího modulu a jejich výfukových plynů na lunární regolit pod sondou (během přistání). Stereosnímky a videa pomohou při vytváření modelů pro předpovídání a omezování eroze lunárního regolitu během přistávání větších a těžších kosmických lodí na Měsíci v blízké budoucnosti.
AstroVault (Lunární archiv), datový nosič, vyvinutý společnostmi Quantum Aerospace a Space Ark Media, je navržený tak, aby uchoval data o lidské kultuře, umění, hudbě a vědeckých znalostech pro budoucí generace. Je zakódován v ultraodolném formátu, což by mělo zajistit spolehlivé uchování v měsíčním prostředí.
Modul Blue Ghost má 2 metry na výšku a 3,5 metru na šířku a je navržen tak, aby byl stabilní s nohama absorbujícíma nárazy, nízkým těžištěm a širokým půdorysem.
Mise lunárního modulu Athena skončila nezdarem
Musk chce příští rok vyslat na Mars loď Starship se svým robotem
