Článek
Těleso poprvé zaznamenali v sobotu 14. dubna ráno astronomové na observatoři Catalina Sky Survey v Arizoně v USA. Jen 21 hodin poté objekt prosvištěl kolem Země.
Podle astronomů z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) mohlo mít těleso velikost až kolem sta metrů, přesněji 48 až 110 metrů.
V tomto případě se jednalo stále ještě o poměrně vzdálený průlet, nebylo to žádné ‚těsné škrtnutí'.
Nejblíže k Zemi, konkrétně 192 317 kilometrů, byla planetka 2018 GE3 v neděli ráno v 8:41 SELČ. Její rychlost byla zhruba 106 tisíc km/h.
Překvapivé průlety
Podle odborníků událost dokládá, že i velké vesmírné objekty dokáží lidstvo překvapit. Ostatně i loni 28. prosince prolétla mezi Zemí a Měsícem planetka velikosti autobusu, která byla objevena teprve 25. prosince, před tím o ní astronomové nevěděli. [celá zpráva]
„V tomto případě planetky 2018 GE3 se ale jednalo stále ještě o poměrně vzdálený průlet, nebylo to žádné ‚těsné škrtnutí',“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci předpokládají, že pokud by se tento objekt dostal do atmosféry Země, větší část by shořela – na povrch planety by dopadly pouze malé kusy. Případné škody by závisely na složení tělesa, rychlosti, úhlu vstupu do atmosféry a místě dopadu.
„Kdyby 2018 GE3 zasáhla Zemi, způsobilo by to regionální škody, nikoli celosvětové, navíc by se pravděpodobně rozpadla v atmosféře ještě předtím, než by se dostala k zemskému (oceánskému) povrchu,“ uvedl web SpaceWeather.com.
Neznamená to však, že by lidé mohli být před podobnými tělesy bez obav. Velikost planetky 2018 GE3 je podle odhadů třikrát až šestkrát větší než velikost meteoritu, který v únoru roku 2013 vybuchl nad ruským Čeljabinskem a způsobil zranění více než 1200 lidí i velké škody na majetku. Tlaková vlna tehdy vyrazila okna budov ve vzdálenosti až 98 kilometrů od místa dopadu. Město zasypal roj meteoritů. [celá zpráva]
Je rovněž o něco větší než asteroid, který explodoval roku 1908 nad sibiřskou oblastí Tunguska. Toto území mimochodem zkoumali i čeští přírodovědci. [celá zpráva]
Hrozba v příštím století
Skutečnou globální katastrofu však mohou způsobit pouze výrazně větší kosmická tělesa. Podle Pavla Suchana se u malých těles může stát, když se k Zemi blíží od Slunce, že je vědci nejsou schopni na denní obloze detekovat. „U těch velkých (nad jeden kilometr v průměru), která by jednoznačně znamenala globální zkázu, to ale nehrozí, o těch budeme dopředu vědět vždy,“ uvedl Suchan.
NASA loni ujišťovala, že Zemi během příštích 100 let srážka s žádným větším známým asteroidem nečeká, za tímto horizontem však jedno potenciální známé nebezpečí je. Existuje riziko, že by 21. září roku 2135 mohl do Země narazit asteroid Bennu.
Vědci by půlkilometrovou planetku rádi vychýlili z nebezpečné trajektorie, připouštějí však, že na to stávající technologie zřejmě nestačí. Za více než sto let by možná problém mohla vyřešit nukleární střela. [celá zpráva]
