Hlavní obsah

Blíží se maximum meteorického roje Lyridy, na obloze je i nová kometa

4:34
4:34

Poslechněte si tento článek

Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj zvaný Lyridy, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle kolem 18 meteorů v hodině, byť vzácně může krátkodobě vystoupat na 90 za hodinu. Letošek nabízí poměrně dobré pozorovací podmínky – svým svitem nebude příliš rušit Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil.

Foto: Petr Horálek

Maximum meteorického roje Lyridy v roce 2020 nad Sečskou přehradou s vyznačeným souhvězdím Lyry, hvězdou Vega a radiantem roje

Článek

Jak informuje popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, ačkoli roj vrcholí v odpoledních hodinách v úterý 22. dubna (vrchol je předpovězen na 15:30 SELČ), jeho maximum není nijak ostré, a dá se tedy sledovat jak v předcházející, tak následující noci, tedy příští týden v noci z pondělí na úterý i z úterý na středu.

Měsíc se přitom objeví v nocích maxima roje až časně ráno ve fázi úzkého srpku. Nejvhodnější podle astronomů je meteory z Lyry vyhlížet v časných ranních hodinách (od druhé hodiny do rozbřesku), tedy v době, kdy už je tzv. radiant v souhvězdí Lyry, odkud meteory vylétají, vysoko nad obzorem (radiant je místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vylétají – pozn. red.).

V případě Lyrid leží toto místo – radiant – asi osm stupňů západně od jedné z nejjasnějších hvězd oblohy Vegy ze souhvězdí Lyry.

Lyridy jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Proudem těchto drobných prachových částic z komety Thatcher naše planeta prolétává mezi 14. a 30. dubnem.

K pozorování je každopádně potřeba vybrat místo alespoň 50 km daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze.

Z měst podle Horálka prakticky nemá význam roj sledovat – světelný smog přesvítí většinu meteorů a uvidíme pak zřejmě jen jeden nebo dva „kousky“ za celou noc.

A jak bude „spolupracovat“ počasí? Pokud by někdo chtěl zkusit štěstí a nějaký ten meteor odhalit na noční obloze již několik dní před vrcholem daného roje, tak podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude během nejbližší noci ze čtvrtka na pátek oblačno až zataženo, přechodně i polojasno.

Podle výhledu bude obdobné, většinou ne o moc optimističtěji vyhlížející počasí i v následujících dnech. Uvidíme, jestli se nakonec obloha v nocích kolem maxima trochu více vyjasní.

Např. v Olomouckém či Moravskoslezském kraji by mohlo být v pondělí dokonce jasno až polojasno.

Zjasnění komety

Za zmínku rovněž stojí, že poměrně zajímavým objektem pro pozorovatele ze severní polokoule se může stát nově objevená kometa C/2025 F2 SWAN, která na počátku dubna prodělala výrazné zjasnění, poté částečně zeslábla a od minulého týdne zase pozvolna zjasňuje díky tomu, že se stále přibližuje jak ke Slunci, tak k Zemi.

Minulý týden končila její ranní pozorovatelnost, od tohoto týdne ji však má podle Horálkovy facebookové stránky Minutky z vesmíru smysl začít vyhledávat na večerním nebi v souhvězdí Andromedy. Bez triedru (a tmavého nebe) se ovšem neobejdeme.

V dalších týdnech by teoreticky mohlo být pozorovatelná i pouhým okem, ale jak poznamenal server Live Science, zatím je ještě brzy na to, abychom to mohli určit s jistotou.

Polární záře nad Českem

Obloha v poslední době rozhodně „nespí“. Nebe nad Českem totiž v noci na čtvrtek, tedy uplynulou noc, opět ozdobila polární záře. Nejlepší podívaná se odehrála ve středu v době od 22:45 do 23:30 SEČ.

Pozorování fotograficky zachytitelné aurory purpurové barvy na většině míst nicméně komplikovala vysoká oblačnost.

Časosběr polární zářeVideo: Radek Bachtík, Novinky

Výběr článků

Načítám