Blíží se konec. Modul Peregrine má kolem půlnoci zaniknout jižně od Fidži, shoří i české zařízení

„Dnes (ve čtvrtek) okolo půlnoci by měl lander Peregrine vstoupit do atmosféry Země a zaniknout,“ shrnul na síti X s odkazem na nejnovější informace od firmy Astrobotic specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Konkrétně má do zemské atmosféry vstoupit ve 23:51 SEČ a zaniknout jižně od souostroví Fidži.

„Tým mise nepřetržitě sleduje trajektorii kosmické lodi zpět na Zemi. Zůstáváme v kontaktu s našimi vládními partnery v USA, abychom zajistili co nejbezpečnější cestu zpětného vstupu (do zemské atmosféry),“ uvedla Astrobotic Technology ve svém středečním prohlášení.

Společnost podle svého následného vyjádření navedla kosmickou loď Peregrine na „bezpečný a kontrolovaný návrat na Zemi přes odlehlou oblast jižního Pacifiku“. Tým pokračuje v neustálém monitorování situace a analyzování návratu modulu, přičemž vše konzultuje s experty z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Týmy provedly všemožné postupy včetně několika zážehů motoru, aby se minimalizovalo riziko, že se případné trosky dostanou na zemskou pevninu.

Zajímavé přitom je, že na palubě kosmické lodi Peregrine je mj. senzor LETS vesmírné agentury NASA, pro který dodala radiační detektor česká firma ADVACAM, což je spin-off společnost Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Mělo se jednat o první český komponent, který kdy bude měřit na Měsíci.

Cílem při ukončování mise je už pár dní zároveň ochránit funkční satelity na oběžné dráze Země a také zajistit, že se nevytvoří nové trosky („kosmické smetí“) v tzv. cislunárním prostoru.

„I když věříme, že je možné, aby kosmická loď fungovala ještě několik týdnů a mohla by potenciálně zvýšit oběžnou dráhu, aby minula Zemi, musíme vzít v úvahu anomální stav pohonného systému a využít palubní schopnosti plavidla k zodpovědnému a bezpečnému ukončení mise,“ konstatovala nedávno firma Astrobotic.

Modul Peregrine, který minulý týden v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Vulcan Centaur skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin, měl podle původních oficiálních plánů dosednout na povrch Měsíce 23. února.

Lander Peregrine ono pondělí 8. ledna několik hodin po startu nejprve zaznamenal problém s orientací solárního panelu, který zajišťuje energii. Tyto potíže se sice podařilo vyřešit, misi mířící k Měsíci ovšem překazilo selhání pohonných systémů a ztráta „kritického množství“ paliva.

Na palubě modulu jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru – při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mj. tvůrce kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka či trojici bývalých prezidentů USA George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Největším klientem této komerční mise je však NASA, která si u firmy Astrobotic objednala dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch.