Článek
Proč se tomu vlastně říká „zimní slunovrat“?
„Právě od toho dne se už budou dny prodlužovat až do letního slunovratu. Za vše může sklon zemské rotační osy. To také znamená, že rozhodně není pravda, že zima u nás je díky tomu, že v tomto období je naše Země od Slunce nejdále,“ vysvětlil Suchan.
Země sice obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, ale nejblíže ke Slunci je každoročně začátkem ledna. Za střídání ročních dob může právě skloněná rotační osa naší planety.
Český astrofotograf ulovil pro NASA snímek dne: Jediné letošní úplné zatmění Slunce
„Jasné zimní noci po nás sice vyžadují opravdu teplé oblečení, zato ale také nabízejí výborné pozorovací podmínky, protože mnohdy z atmosféry vymrzne vlhkost, a my se tak můžeme kochat skutečně jiskřivou oblohou,“ pokračoval astronom.
Na prosincové, byť ještě podzimní obloze, již např. vrcholil meteorický roj Geminidy.
A co nás v nejbližší době do konce roku čeká na zimní obloze?
Večernice a „porodnice hvězd“
Večer se k západu sklánějí tři jasné body, které nejsou na obloze vidět vždy. Jde o planety, přičemž nejjasnější je Venuše v roli Večernice. Jasností za ní je Jupiter a mezi nimi se nalézá o něco slabší Saturn.
Venuše vydrží na večerní obloze i přes Vánoce.
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč není jako Země
Nápadným zimním souhvězdím je Orion. V něm se nachází Velká mlhovina v Orionu, označovaná katalogovým číslem M42. Podle Suchana stojí za to se na ni pod tmavou oblohou podívat, stačí na to oko.
„Ale už triedr ji samozřejmě ukáže lépe. Díváme se vlastně na porodnici hvězd – takhle nějak vypadala naše část vesmíru, než se zde zrodila naše Sluneční soustava. Vpravo nad Orionem nalezneme Býka s nápadně červeným okem – hvězdou Aldebaran, nalevo pak souhvězdí Blíženců s další dvojicí jasných hvězd, Polluxem a Castorem. Ještě výše, téměř v nadhlavníku, je vidět Vozka s nejjasnější hvězdou Capellou,“ popsal Suchan.
Nalevo od Orionu se nacházejí jeho průvodci, souhvězdí Malého psa a jižněji Velkého psa, společně ženou Zajíce pod Orionem.
„Oba psi jsou ozdobeni jasnými stálicemi: malý Procyonem a velký Siriem, nejjasnější hvězdou oblohy vůbec. Zajíc se snaží být nenápadný nízko nad obzorem,“ dodal s tím, že sedm jasných hvězd – Sirius, Rigel, Aldebaran, Capella, Castor, Pollux a Procyon – tvoří tzv. zimní mnohoúhelník.
Záhada tajemné modré mlhoviny vyřešena. Po 16 letech
Orion na obloze zůstává, je to zimní souhvězdí, takže bude vidět po celou zimu. „Zmíněné planety jsou nyní také dobře vidět, přes Vánoce rovněž, ale už v lednu se Venuše přesune na ranní oblohu a celkově se viditelnost planet posune a zhorší,“ upřesnil Suchan pro Novinky.
Porodnice hvězd |
---|
Velká mlhovina v Orionu M42 je od Země vzdálená 1600 světelných let. Je vidět i pouhým okem uprostřed Orionova meče, tedy pod pasem Orionu. Napříč má daná mlhovina rozměr 33 světelných let. Objevil ji roku 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. Velká mlhovina v Orionu se skládá z plynu a prachu, tj. materiálu, ze kterého se mohou utvářet nové hvězdy. |
V roce 1995 Mark McCaughrean a Bob O´Dell objevili uvnitř mlhoviny protoplanetární disky, v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. Díváme se tak „v přímém přenosu“, i když do minulosti staré 1600 let, na hvězdnou porodnici a také na vznik planetárních soustav. |