Bizarní chování v kosmu. Planeta svou oválnou modrou hvězdu oběhne za necelé tři dny

První extrasolární planeta (exoplaneta, tedy planeta mimo sluneční soustavu), na kterou se teleskop CHEOPS zaměřil, nese označení WASP-189b.

Tato planeta byla poprvé objevena v roce 2018, je to plynný gigant typu Jupitera. Nachází se v souhvězdí Vah přibližně 322 světelných let daleko, což je více než 3000 bilionů kilometrů od nás.

Astronomové pomocí dalekohledu zjistili, že planeta má průměr asi 224 000 kilometrů a je tudíž téměř 18krát větší než Země a 1,6krát větší než Jupiter. Současně obíhá mnohem blíže ke své hvězdě – zatímco Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, tomuto planetárnímu obru trvá oběh kolem své hvězdy jen 2,7 dne, píše agentura Reuters.

Hvězda, kolem které exoplaneta obíhá, je rovněž větší a žhavější než naše Slunce. Ve skutečnosti hoří tak moc, až vypadá modře. S průměrem 3,36 milionu kilometrů je 2,4krát větší a celkově zhruba o 2000 až 2200 stupňů Celsia teplejší než naše Slunce. Na jejím povrchu panuje teplota přes 8000 °C. Je však mladší než Slunce, podle odborníků se zrodila před 730 miliony lety.

Aparát CHEOPS zároveň určil, že modrá hvězda je viditelně širší kolem svého rovníku. To je způsobeno tím, jak rychle se točí. Hvězda tedy místy vypadá trochu jako ovál. Její póly jsou teplejší, rovník chladnější.

Když se k tomu přidá skutečnost, že planeta obíhá asi 20krát blíže své horké hvězdě, než Země obíhá naše chladnější Slunce (vzdálenost Země–Slunce činí kolem 150 milionů km), lze pochopit, proč je daná planeta tak neuvěřitelně horká.

„Při teplotě 3200 stupňů Celsia na jejím povrchu se dokonce i železo na této planetě mění na plyn,“ uvádí ESA na svém webu. Proto WASP-189b vědci nazývají „velmi horkým jupiterem“. Horké jupitery jsou obrovské plynné planety jako Jupiter, ale obíhají velmi blízko svých hvězd, tudíž jsou extrémně teplé.

Další věc, díky níž se tato exoplaneta velmi liší od planet sluneční soustavy, je fakt, že neobíhá svou hvězdu kolem jejího rovníku. Její oběžná dráha je tak extrémně nakloněná, že prochází blízko pólů hvězdy. A ty jsou, jak už bylo řečeno, teplejší. Vědci se domnívají, že to musí být proto, že gravitace jiných planet nebo hvězd přitáhla planetu na její podivnou oběžnou dráhu.

Samotný teleskop CHEOPS vynesla 18. prosince 2019 na zemskou orbitu ruská raketa Sojuz ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Zařízení nemá hledat nové exoplanety, ale nebývale bedlivě zkoumat ty známé. Má podobně jako americký dalekohled Kepler, který již dosloužil, pozorovat planety při přechodu před mateřskou hvězdou a shromažďovat data – na rozdíl od Keplera ale tedy už o těch odhalených.

Obecně k silným motivacím pro pátrání po planetách mimo náš solární systém patří touha zjistit, jestli i jinde existuje svět podobný Zemi či zda je ve vesmíru život. V systému WASP-189 jej ale pravděpodobně nenajdeme, planeta je neobyvatelná.