Článek
Nákladní loď Tchien-čou-2 (Nebeská loď-2) na modulu Tchien-che (Nebeská harmonie) podle státní agentury Nová Čína zakotvila okolo páté hodiny ranní pekingského času (v sobotu 23:00 SELČ), osm hodin poté, co se vznesla z ostrova v Jihočínském moři. Na oběžnou dráhu ji dopravila raketa Dlouhý pochod-7 Y3.
Původně mělo plavidlo odstartovat dříve v květnu, ale z technických důvodů byl start odložen, informovala čínská média.
Na palubě zásobovací lodi byly pohonné hmoty pro udržení budované stanice na oběžné dráze a zásoby pro budoucí posádku. Tchien-čou-2 je druhá z 11 misí, které jsou potřeba pro dokončení komplexu v příštím roce.
Základní modul Tchien-che budoucí stanice vynesla na oběžnou dráhu raketa Dlouhý pochod 5B na konci dubna.
Konkurence pro ISS?
Po dokončení má mít čínská orbitální stanice tři moduly – cílem je uvést do provozu druhou funkční orbitální laboratoř vedle Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), na jejímž provozu se podílí více zemí, včetně Spojených států, Ruska a Japonska. Američané však Číně účast na ISS zamezili.
V přípravách na kosmickou stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeský palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v atmosféře v roce 2018, druhá kontrolovaně zanikla o rok později.
Letos v květnu dopadly na Zemi zbytky hlavní části nosné rakety Dlouhý pochod 5B, která v dubnu vynesla do kosmu onen základní modul nové čínské orbitální stanice. Trosky poté, co raketový stupeň vnikl do atmosféry, skončily v Indickém oceánu nedaleko souostroví Maledivy. S hmotností 18 tun šlo o jeden z největších lidmi vyrobených objektů, které nekontrolovaně vstoupily do atmosféry.
V příštím roce se Číňané každopádně chystají dostat na oběžnou dráhu další dva moduly své vesmírné stanice.
Tento měsíc navíc Čína vypustila své robotické vozítko Ču-žung na povrch Marsu. Stala se tak teprve druhou zemí po USA, které se podařilo na povrch rudé planety dopravit a vysadit funkční aparát.
