Běžný pohyb je zdravější než fitko, tvrdí vědci

Chcete si udržet zdraví a dožít se vysokého věku? Zapojte pohyb do svého každodenního života. Choďte po schodech, zorganizujte v práci „porady v pohybu“, kdy místo sezení za stolem chodíte. Pro vaše srdce a celkové zdraví to může být prospěšnější, než když si pořídíte permanentku do tělocvičny, tvrdí autoři nové celosvětové studie.

Studie publikovaná v lékařském časopise Lancet tvrdí, že jednomu z 20 případů srdečních chorob a jednomu z 12 předčasných úmrtí by se dalo předejít, kdyby byli lidé fyzicky aktivnější. Studie pracovala se 130 tisíci respondenty v 17 zemích, od těch nejbohatších, jako je Kanada či Švédsko, až k těm nejchudším, jako je Bangladéš a Zimbabwe.

Většina lékařských doporučení tvrdí, že 30 minut cvičení pětkrát týdně snižuje výskyt srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. Ideálně bychom se ale fyzické aktivitě měli věnovat hodinu nebo dvě denně, tvrdí hlavní autor studie, profesor Scott Lear z Fakulty zdravovědy Univerzity Simona Frazera ve Vancouveru v Kanadě.

Profesor Lear chápe, že většinu lidí vyděsí, když vidí, kolik fyzické aktivity by měli do svého života vměstnat. „Řeknou si: taktak stíhám uvařit večeři, a mám dvě hodiny denně cvičit? To se nedá zvládnout,“ řekl pro webový portál britského deníku The Guardian.

Studie ukázala, že lidé, kteří mají nejvyšší úroveň fyzické aktivity, jsou ti, pro něž je pohyb součástí jejich každodenního pracovního života. V rozvojových zemích mají lidé stále ještě fyzicky náročná zaměstnání. Když se jim ale začne ekonomicky lépe dařit, jejich fyzická aktivita se snižuje.

„Jednoduše řečeno si místo zametání podlahy pořídí vysavač. A když se jim daří ještě lépe, koupí si robota, který vysává úplně sám,“ podotkl Lear.

Vědec se nesnaží nikoho přesvědčit, aby prodal svůj vysavač, ale tvrdí, že každý z nás dokáže do svého života nenásilně dostat víc fyzické aktivity. Je to nakonec jednodušší, než hledat čas na návštěvy bazénu nebo tělocvičny.

„Z pohybu se pak stane rutina namísto náročného úsilí,“ řekl pro The Guardian profesor Lear. „Když celé hodiny sedíte, není to dobré ani pro srdce, ani pro zbytek těla. Vstaňte každých 20 až 30 minut a projděte se, uděláte pro sebe to nejlepší. Já sám mám pro tyto účely kuchyňský časovač. Spoustu času také trávíme na různých poradách. Když jste jen dva nebo tři, co se sebrat a místo sezení se projít po chodbách firmy nebo okolo budovy?“

Dál Lear lidem navrhuje, aby cestou do práce a z práce vystoupili o zastávku dřív a zbytek došli, nebo aby si s dětmi na hřišti hráli a běhali s nimi, místo toho, aby je jen pozorovali z lavičky.

Autorům studie se znovu potvrdilo, že čím aktivnější lidé byli, tím nižší u nich bylo riziko rozvoje srdečních onemocnění nebo předčasného úmrtí.

„Už i jen lehká fyzická aktivita lidem prospívá, a čím jsou aktivnější, tím je to pro jejich zdraví lepší,“ tvrdí studie publikovaná v lékařském časopise Lancet. „Lidé, kteří týdně více než 750 minut strávili rychlou chůzí nebo podobným pohybem, snížili svoje riziko předčasného úmrtí o 36 procent.“

Autoři studie si pochopitelně uvědomují, že pohyb není všechno. „Dostupnost dalších prostředků prevence kardiovaskulárních onemocnění, jako je například dostatek ovoce a zeleniny nebo cenově přijatelné generické léky, je v některých zemích horších než v jiných. Fyzická aktivita je ale preventivní opatření, které téměř nic nestojí.“

Je sice pravdou, že fyzická práce a aktivita lidem z chudších zemí pomáhá snižovat riziko srdečního onemocnění, pokud už ale onemocní, pak jejich vyhlídky nejsou kvůli zaostalému zdravotnictví nijak skvělé.

Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby se dospělí mezi 18 a 64 lety věnovali alespoň 150 minut týdně nějaké středně namáhavé fyzické aktivitě, a navíc aspoň dvakrát týdně posilovali. Ani toto minimum však nenaplňuje asi čtvrtina světové populace.

Studie týmu kolem profesora Leara je první, která srovnává fyzickou aktivitu a srdeční choroby v zemích různé ekonomické úrovně.

„Výsledky nám jasně říkají, že cvičení je skutečně ta nejlepší medicína, jakou máme po ruce, pokud nechceme umírat zbytečně brzy,“ potvrdil pro The Guardian doktor James Rudd, profesor kardiovaskulární medicíny na Univerzitě v Cambridge. „Kdyby nějaká farmaceutická společnost přišla s lékem, který je takto účinný a levný, vydělala by na něm miliardy a dostala Nobelovu cenu.“

„Po celém světě vidíme, jak v nízkopříjmových skupinách obyvatel narůstá výskyt srdečních onemocnění,“ řekl Guardianu John Martin, profesor kardiovaskulární medicíny na University College v Londýně.

„V Británii je prokázáno, že nižší společenské třídy trpívají chorobami oběhové soustavy více. Přitom třeba chůze je snadná a levná. Výsledky této studie by měly vlády podpořit v tom, aby namísto nakupování nejmodernějších přístrojů k léčbě lidem víc propagovaly jednoduchá preventivní opatření, jako je například chůze.“

Profesor Metin Avkiran, lékařský ředitel nadace British Heart Foundation, potvrzuje závěry studie.

„Žijeme v časech, kdy vedeme čím dál náročnější, ale zároveň i velmi sedavé životy. Až dosud nikdy tolik nezáleželo na tom, aby se nám podařilo do života zakomponovat dostatek fyzické aktivity. Nejen kvůli prevenci onemocnění, ale celkově pro lepší a zdravější život. Pokud by se začali víc hýbat lidé z chudších vrstev, bylo by to naprosto skvělé, protože nízká cena a vysoká účinnost dělají z pohybu nepřekonatelnou medicínu.“