Beznaděj na severu mají léčit školy

Severní kraje si podle různých měřítek vedou hůř než kraje středu a jihu republiky. Nejsložitější je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji. Právě proto se výzkumný tým sociologa Libora Prudkého zaměřil na žáky a studenty středních škol v daných krajích, aby zjistil, co je motivuje ke studiu a co má na jejich motivaci vliv. Zúčastnilo se ho 887 středoškoláků.

Úroveň dosaženého vzdělání má totiž podle mnoha výzkumů souvislost s kvalitou života a jeho prožíváním, životním stylem a občanstvím.

„Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, tím vyšší je i kvalita života a občanství. Souvisí to s tím, jak jsou lidé ochotni se brát za svou věc a jak přijímají zodpovědnost sami za sebe,“ řekl Právu Prudký.

Jenže podle Prudkého je v těchto krajích velmi výrazný vliv zázemí, z jakého lidé pocházejí. Pravděpodobnost, že dítě ze sociokulturně slabšího prostředí bude později žít ve stejných podmínkách a vychovávat v nich další potomstvo, je zde vyšší než kdekoli jinde.

A sociokulturní zázemí starší generace zde není valné.

Při výzkumu se odborníci zaměřili na jednoduchý a osvědčený ukazatel.

„Je to zázračný ukazatel. To, zdali rodiče malému dítěti vykládali pohádky nebo mu zpívali písničky nebo si s ním povídali, když byl v postýlce, je první podmínka, aby v budoucnu o něco usiloval. Souvisí to zřejmě s jistotou, se zakotvením, s citovou blízkostí a s důvěrou.

Proč to tak je, ale nevíme, avšak vychází to jako hodinky,“ vysvětlil Prudký.

Při průzkumu, že na podobné aktivity z dětství si pamatovalo 62 až 73 procent studentů gymnázií. U učňů jich bylo 34,2 až 43 procent. „Vyšlo to úplně dokonale, u těchto středoškoláků je patrný zájem o další vzdělávání, zájem o další vzestup, zájem o osobnostní rozvoj,“ komentoval Prudký.

Těch, kteří připustili, že se jim nečetlo vůbec nebo si na to nevzpomínají, bylo mezi středoškoláky 9,5 procenta – a nejvíce u mezi učni, a to 13,5 až 16 procent.

Stejně zaměřený průzkum z roku 2010, který ale mapoval postoje lidí ve věku 30 až 34 let v celé ČR, ukázal, že na „četbu“ v dětství si vzpomíná 58,6 procenta osob. Na opačném pólu zbylo 8,6 procenta lidí.

„Nejde vůbec o to, jestli je někdo hloupější, nebo chytřejší, disponovanější, nebo méně. Jde o to, že rozdílné vzdělání rodičů a způsob vzdělávání se odráží v tom, do jaké sociální vrstvy jedinec spadá, ale i v životním stylu, v prožívání života a jeho kvalitě,“ tvrdí Prudký.

A poukázal také na další výsledky dotazníků, podle nichž jsou gymnazisté aktivnější a snaží se více držet život ve svých rukou, zatímco učni jsou odevzdanější.

„Vědí totiž, že jsou ti poslední, že jsou v exkludovaném kraji, že mají před sebou perspektivu nic moc, protože je tam vysoká nezaměstnanost. Co jim zbývá za těchto okolností, aby se prosadili? Deviace. Musí na sebe upozorňovat způsobem, který je mimo normy, aby na sebe upozorňovali jako na bytosti, protože je tam tak nikdo nebere,“ uvedl Prudký.

Podle něj sice škola nemůže „deficit“ z raného dětství nahradit, ale měla by alespoň o výchovu osobností usilovat. Ovšem to by vyžadovalo změnu přístupu řady kantorů.

„Na jedné straně máme autoritativní tradiční mocenské působení učitelů, které staví na podřízenosti konformních žáčků. Druhá část spoléhá na otevřenou kooperaci učitelů s žáky a studenty, kteří jsou chápáni jako svébytné, zodpovědné osoby se svéráznými potřebami, které dnes skoro nikdo neučí vážit si práce a zodpovídat za svůj osud,“ míní sociolog.

Také by se měla vést „výuka, která bude počítat s tím, že lidé jsou v kraji doma a že mají být na co pyšní. A ne že jsou předem odepsaní k sociálním dávkám“. I to některé školy zvládají.

Oběma krajům by podle Prudkého pomohlo otevření nové vysoké školy na Karlovarsku. Zejména Karlovarský kraj trpí odchodem elit. V kraji funguje několik poboček veřejných a soukromých škol, ale místní veřejná vysoká škola, která by se zaměřovala na místní témata, jako je třeba lázeňství, cestovní ruch, památková péče či Hi-Tech, zde chybí.

Za vysokoškolským studiem odcházejí mladí lidé do jiných krajů a už se nevracejí. Mimo jiné také proto, že by si zde těžko sháněli odpovídající profesi. Podle Českého statistického ústavu je zde jen 19 firem, které mají v předmětu činnosti výzkum a vývoj.

Před časem se v kraji živě debatovalo o založení veřejné bavorsko-české vysoké školy v Chebu, která by přijímala i německé studenty. Projekt zatím utichl. Hejtman Karlovarského kraje Martin Havel nyní zřízení nové školy nevidí reálně: „Není to o tom, že bychom nechtěli, ale je to o financích, o dostatečném počtu učitelů a o poptávce studentů, což s ohledem na to, že jsme nejméně lidnatý kraj, není zanedbatelné.“

V současnosti vyjednává o otevření další pobočky fakulty ze školy v jiném kraji.

V současnosti vyjednává o otevření další pobočky fakulty ze školy v jiném kraji.

Prudkého výzkum vznikl v rámci Operačního programu EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osa Terciární vzděláváním výzkum a vývoj, v období od března 2014 do června 2015, projekt VĚŽ. Organizátoři projektu si pochvalují, jak se všechny zúčastněné školy, žáci i učitelé aktivně zapojili. Ti zase ocenili nově nabyté zkušenosti.

Mimo jiné se zjistilo, že většina mladých lidí má zájem o technické zaměření (23,8 %), přírodovědecké obory (17,8), ekonomické obory (17) a humanitní obory (16,6).