Článek
Astronom a iniciátor vzniku BOTO Jan Kondziolka považuje tzv. světelné znečištění či světelný smog za stále větší problém.
V platnost vstoupila norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Norma stanovuje maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor
„Povědomost o světelném znečištění se sice celkově zvětšuje, bohužel se nám stále i přesto zvětšuje i samotné světelné znečištění. Jako největší problém vidím v poslední době stále přibývající LED osvětlení, které není nezbytně nutně špatně, ale špatně bývá, když je v příliš studených barvách. To, co říkáme, je, osvětlujme, ale ve žlutých tónech,“ uvedl Kondziolka. Připomněl, že světelným smogem je nejvíce ohrožena příroda.
Úbytek hmyzu
„Nejvíce to vadí přírodě. Nejviditelnější je to třeba na úbytku hmyzu, který slouží jako základ potravního řetězce. Jak říkám, zabijte hmyz – a zabijete krahujce –, protože tou kaskádou se to dostane třeba až k tomu krahujci,“ poznamenal.
Hmyz vymírá nebývalou rychlostí
Světelné znečištění vadí podle něj i lidem při spánku. „Ke spánku potřebujete klid a tmu,“ zdůraznil.
Podle ředitele regionálního pracoviště Správy CHKO Beskydy Františka Jaskuly mají obdobné iniciativy velký význam. „Nemůžeme očekávat, že dojde k nějakému převratu, všechno se změní a bude více tma, než jsme byli zvyklí, spíše se ten postup osvětlování, znečišťování a rušení zpomalí,“ míní Jaskula.
I podle něj má světelný smog na přírodu značný vliv. „Problémy světla v nevhodnou dobu jsou strašně velké. Hmyz nebo ptactvo jsou v období hnízdění řízeni právě množstvím světla. Pokud se bude svítit v nevhodnou dobu, tak dojde k tomu, že ptáci začnou hnízdit dříve – a v tu dobu ještě není hmyz, který je zase závislý na teplotě. Je tak nedostatek potravy a hnízdění je neúspěšné,“ vysvětlil.
Většina lidí na světě žije v noci pod osvětlenou oblohou
Jaskula dodal, že při osvětlení stoupá i predační tlak. „Hnízda jsou v noci nasvětlená a kuny nebo jiné šelmy mají příležitost mláďata vyhledat a začne to fungovat tak, že některé druhy jsou ohroženy,“ upozornil.
Podle něj oproti městům jsou na horách ještě stále značné rozdíly. „Tady na horách ty věci pořád ještě fungují tak, jak mají,“ konstatoval.
„Žijeme ve fotonovém moři.“ Odborníci chtějí bojovat se světelným smogem
Míra umělého osvětlení v noci podle středečního vyjádření náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka stoupá ročně téměř o 10 procent, přičemž aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.
Zatím právně nezávazná norma
Ve středu vstoupila v platnost norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Norma stanovuje podle ministerstva maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor.
Norma není právně závazná, resort ale plánuje spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na jejím zohlednění v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona. Podle Hladíka by tak norma mohla být právně závazná nejdříve od ledna 2024.
Beskydská oblast tmavé oblohy vznikla po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy, první takové oblasti u nás (2009). Založena byla 4. března 2013, rozkládá se na území 308 kilometrů čtverečních, a to na katastru sedmi českých a pěti slovenských obcí. Díky řídkému osídlení i vysokému stupni ochrany přírody je v oblasti málo světelného smogu a jsou zde dobré podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Zároveň tato oblast prospívá i nočním živočichům, jako jsou např. sovy, netopýři nebo světlušky. V oblasti se pravidelně konají i některé vzdělávací akce jako Noc vědců či astronomický den, jejichž součástí bývá i pozorování oblohy dalekohledy. | |||
BOTO si při svém vzniku podle Pavla Suchana, který je i tiskovým tajemníkem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, dala do vínku upozornit na to, že tma začíná být ohroženým druhem a že pro ochranu našeho přirozeného nočního prostředí musíme něco udělat. |
Zakládající instituce BOTO:
- Česká astronomická společnost
- Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV
- Správa CHKO Beskydy
- Štátna ochrana prírody SR, Správa CHKO Kysuce
- Lesy České republiky
Dopady světelného znečištění podle webu:
- Ekonomie – nesprávné a neefektivní používání umělého světla způsobuje ztráty související s plýtváním vyrobené elektrické energie, odhaduje se (měřením z družicových snímků), že v ČR se ročně vysvítí světlo do zbytečných směrů za dvě miliardy korun;
- bezpečnost – špatně navržené pouliční osvětlení a osvětlení okolních staveb může účastníky silničního provozu nebezpečně oslňovat, větší bezpečnost neznamená více svítit, ale svítit účelně;
- astronomie – světelné znečištění uměle zjasňuje noční oblohu a ztěžuje, někdy přímo znemožňuje astronomům pozorování slabších objektů
- kultura a estetika – uměle osvětlené nebe ochuzuje krajinu o významnou složku tmavé hvězdné oblohy, která podle odborníků odedávna inspirovala a utvářela člověka;
- zdraví – přemíra umělého světla v noci může vést u člověka k řadě vážných potíží a nemocí;
- životní prostředí – nedostatek tmy v noci narušuje přirozené střídání světla a tmy, což má nepříznivý vliv na floru i faunu.