Hlavní obsah

Bek: Rozpočet umožňuje dostát závazku zvýšení platů učitelů. Podle odborářů je to podvod

Praha

Podvodem na pracovnících ve školách je podle odborů návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) vládou schválený státní rozpočet umožňuje dostát závazku zvýšení platů učitelů, jenže školy podle odborářů dostanou méně peněz na platy pro ostatní pracovníky, kterým tak ředitelé budou muset platy dorovnávat z peněz pro učitele.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN)

Článek

Učitelé nebudou mít v roce 2024 výdělek ve výši 130 procent průměrné mzdy, přestože to ukládá zákon, reagovala na návrh odeslaný 29. září vládou do Sněmovny místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Ministr Bek na síti X přitom napsal, že rozpočet umožňuje dostát závazku zvýšení platů učitelů. Návrh rozpočtu na příští rok schválený vládou počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letošním rokem.

Náměstek ministra Jiří Nantl (ODS) ale nedávno řekl deníku Právo, že základem pro výpočet valorizace platů učitelů je průměrná mzda za rok 2022.

Školy se zlobí, poslanci školský rozpočet podrží

Věda a školy

I podle odborářky Seidlové plyne z návrhu, že základem pro navyšování učitelských platů bude mzda za loňský rok. Výdělek učitelů tak bude podle odborů činit jen 113 procent aktuální průměrné mzdy.

Ministerstvo financí po schválení návrhu rozpočtu vládou uvedlo, že průměrný plat učitele příští rok stoupne na 52 426 korun. To je asi 130 procent průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v Česku za rok 2022, která podle Českého statistického úřadu tehdy činila 40 317 korun. Letos už podle posledních údajů statistiků za druhé čtvrtletí roku stoupla na 43 193 Kč.

Odbory navíc kritizují, že z peněz pro ostatní zaměstnance, jako jsou speciální pedagogové, psychologové, vychovatelé, školníci či kuchařky, byla ubrána dvě procenta. „Ve finále se ředitelé budou potýkat s tím, že z balíku peněz, který je určen na platy pro učitele, dají těmto zaměstnancům, aby neodešli, aby provoz zabezpečili,“ uvedla Seidlová.

Hrazení nemocenské z prostředků na mzdy

Negativní dopad na výdělky ve školách může mít podle ní i návrh, aby školy hradily nemocenskou zaměstnanců nově ze mzdových prostředků. Nyní prvních 14 dnů nemoci platí z peněz na tzv. ostatní neinvestiční náklady. Z nich v současnosti školy hradí i pomůcky či další vzdělávání pedagogů.

Nemocenská může srazit mzdy učitelů

Domácí

Že by se nemocenská neplatila z peněz určených na pomůcky, Seidlová vítá, ale změna by podle ní neměla být na úkor odměňování zaměstnanců. Vypracovat nový systém úhrady nemocenské zadal ministerstvu loni v říjnu tehdejší ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Stávající systém dříve kritizovali představitelé odborů i školských asociací.

Ministr Bek trvá na tom, že návrh rozpočtu umožňuje dostát závazku navýšení platů učitelů. „Mimo to existuje na vládní úrovni dohoda, že budou v příštím roce uvolněny do školství další dodatečné prostředky ve výši čtyři miliardy ze státního rozpočtu na reformu a investice do infrastruktury,“ napsal na síti X.

Náměstek ministra Nantl však konkrétně nedávno řekl Právu, že se „nepodaří dosáhnout cíle, který má vláda v programovém prohlášení a potvrdila ho v zákoně, aby platy učitelů činily 130 procent průměrné mzdy“.

Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová koncem minulého týdne zmínila, že ministerstvo podrobnosti k rozpočtu představí na tiskové konferenci v úterý 3. října.

S takovými platy můžeme zavřít, varuje šéfka školní jídelny

Domácí

Filozofické fakulty chystají na 17. října stávku

Věda a školy

Výběr článků

Načítám