Článek
První krok na cestě do prestižního společenství má Prazdroj za sebou. Bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví a nyní usilují o zápis do seznamu celonárodního.
Poradí jim dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, nejstarší učňovská škola, která už v UNESCO je. Její tradice sahá až do středověku. Pivovar s ní bude kroky konzultovat.
Pivní sudy mohou při dobré péči vydržet až 200 let.
Celkem je v Prazdroji na stáži šest bednářských učňů z Francie. „V rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přece jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,” řekl Petr Tůma z Prazdroje.
Učni dvouletého oboru jsou v prvním ročníku. Na rozdíl od Čechů jsou vždy dva týdny ve škole a šest týdnů na praxi ve firmách, které je od prvního ročníku vychovávají.
Před sto lety jich bylo kolem 150
Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné tradice. V dobách největšího rozkvětu na začátku 20. století jich pracovalo v Prazdroji kolem 150. „Tradici řemesla drží Prazdroj jako jediný pivovar na světě,” řekl Tůma.
Bednáři vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů a zároveň se starají o stovku ležáckých sudů a o stejný počet dubových kádí, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. S francouzskými kolegy teď vyráběli 25litrové soudky ke 175 letům pivovaru.
Pivo je živý organismus
„Pivní sud musí vydržet tlak a je o hodně silnější. Ve vinném sudu (také dubovém, asi o dva centimetry silnějším, než je pivní) nápoj jenom leží a dozrává, kdežto pivo je živý organismus a pracuje,” uvedl vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza.
Bednáři vyrobí za měsíc 20 nebo 30 sudů, Francouzi z oblasti Dijonu dva kamióny za den. Vinné sudy se použijí jen třikrát, pivní sudy se po každé várce smolí a mohou vydržet, pokud se o ně výrobci nápojů dobře starají, i 200 let.
