Článek
Pokud jde o tropické ovoce, východoanglický Norwich určitě není místo, které si s ním primárně spojíme. Jenže právě v tamním výzkumném parku pracuje tým vedený bývalým izraelským námořním velitelem, aby zachránil banány před zánikem.
„Banány jsou čtvrtou nejdůležitější potravinovou plodinou na světě, jedná se o nejkonzumovanější a nejprodukovanější jídlo,“ uvedl nyní pro britský list The Daily Telegraph Gilad Gershon, generální ředitel společnosti Tropic Biosciences.
Úprava genů banánovníků
Firma, která se přestěhovala do Norwiche v roce 2016, se skládá z týmu téměř 50 vědců a dalších specialistů, kteří pracují na úpravě genů banánů, aby je chránili před nemocemi. Jsou přesvědčeni, že jsou sice na dobré cestě, ale vyhráno není a bude to ještě velmi těžké.
Proč se to všechno dělá? Již více než 20 let se po celém světě z jihovýchodní Asie pomalu prosazuje houbová choroba jménem fusariové vadnutí. Hrozí, že způsobí minimálně chaos v celosvětovém odvětví banánů. Problém pak je i růst počtu obyvatel, který samozřejmě zvyšuje poptávku po ovoci.
Fusariové vadnutí je houbová choroba rostlin způsobená houbami rodu srpovnička (Fusarium) z čeledě rážovkovité (Nectriaceae). Nejčastějším patogenem je srpovnička špičetovýtrusá (Fusarium oxysporum). Stejný rod způsobuje fusariovou hnilobu jablek a napadá brambory či kukuřici. Napadá široký okruh rostlin: brambory, řepu, chmel, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt, různé okrasné rostliny vč. lesních dřevin – a také banánovníky. |
Nemoc ohrožuje i jiné rostliny, nicméně banánovníky opravdu nemálo. Navíc skutečnost, že se banány mohou stát „ohroženým druhem“, není příliš známá.
Ohrožené banány Cavendish
V roce 2013 byla původně asijská houba objevena na farmě v Africe v severním Mosambiku, než se dostala do jihoamerické Kolumbie, kde byla potvrzena v loňském roce. Banány jsou hlavní plodinou a oporou zemědělské ekonomiky tohoto státu.
„Tato nemoc je významnou hrozbou pro odvětví banánů, zejména pro banány odrůdy Cavendish, a to nejen z hlediska nabídky, ale také pro hospodářství zemí produkujících banány,“ vysvětlil zemědělský expert Fazil Dusunceli z OSN.
Oblíbená odrůda Cavendish, kterou známe jako ovoce, tvoří 50 procent světové produkce a téměř veškerý celosvětový vývoz, připomněl The Daily Telegraph. Jedná se o bezsemenný hybrid, který lze dál množit jen vegetativně, tedy oddenky, resp. řízkováním. Plané odrůdy se dál množí semeny, ty jsou ale ke konzumaci zcela nevhodné. Existuje také celá řada dalších hybridů, které se řadí mezi zeleninu (tzv. platnejny).
Vegetativní množení má zásadní nevýhodu spočívající v tom, že všechny Cavendishe jsou v podstatě geneticky identické klony jedné rostliny. Kdyby se rozmnožovaly pohlavně, mohly by se teoreticky ubránit vhodným křížením, což by ale zase mohlo negativně ovlivnit kvalitu úrody.
Jakmile tedy houba najde způsob, jak zničit jednu rostlinu, může zničit všechny.
A proto přichází Gershonova firma s pokusem o úpravu genů, aby se alespoň zmírnily problémy, které způsobují zmíněné škodlivé houby.
Účinnost není stoprocentní
„Genová editace je obecně technologie, která výrazně urychluje a zjednodušuje proces vývoje geneticky modifikovaných rostlinných produktů,“ poznamenal Gershon.
Konkrétně je jedním z hlavních nástrojů tzv. CRISPR, technologie, která výrazně snižuje náklady na úpravu genů. Funguje tak, že pomocí proteinu odřízne sekvence DNA, které by mohly kódovat nežádoucí vlastnosti.
Metoda může nicméně čelit některým překážkám. „Účinnost zavedení CRISPR do rostlinných buněk je nízká,“ dodal Ofir Meir, technologický ředitel společnosti Tropic Biosciences. Přesto své práci výzkumníci věří a má podle nich smysl.
Třetině druhů rostlin v tropické Africe hrozí vyhynutí
Už loni v listopadu upozorňoval americký server The Huffington Post, že banány čelí hrozbě vyhynutí. Jde přitom o zřejmě nejoblíbenější ovoce světa, známé svými zdravotními přínosy, které je navíc poměrně levné, měkké a snadno se konzumuje, je tedy vhodné pro děti.
„Produkce banánů v současné době čelí existenciální krizi,“ konstatoval loni Dan Bebber, odborník na nemoci rostlin, který působí na britské Exeterské univerzitě.
„Bude zapotřebí revoluce v tom, jak se pěstují banány, aby jejich produkce mohla pokračovat,“ dodal Bebber, který tehdy zveřejnil výzkum vysvětlující rostoucí riziko oné plísňové choroby, která z velké části zlikviduje plody banánů na jakékoli bylině, kterou infikuje.