Článek
Choroby sazenic jen na Moravě způsobují ročně škody v řádu desítek milionů korun.
„Zatím není jasné, podle jakého klíče si ESCA sazenice vybírá. Není to však třeba přenosem nůžkami při řezu, jak jsme se domnívali, ale jisté je, že tato nemoc způsobuje stále větší škody. Jsou vinařství, která zasáhla choroba sazenic z pěti, 10, ale i vinařství, kde už je to i z 25 procent rozlohy. Přičemž hektar nové vinice přijde zhruba na půl milionu a při podsazovaní za uhynulé je to zhruba 200 000 korun za nové sazenice na hektaru, které musíme podsadit za zemřelé. Proto jsme velmi rádi, že se vědci tomuto problému tak intenzivně věnují, a pokud najdou lék proti této nové chorobě, bude to opravdu důležité pro celý obor,“ řekl Právu Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo.
Vinařství, které hospodaří na 500 hektarech ročně, musí kvůli nové chorobě podsazovat i 15 procent rozlohy.
Přes sto hub může nemoc spustit
Mikroby z pouště, která je součástí Sahary, přivezla alžírská vědkyně do Lednice, kde je experti z Mendelea - ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU podrobili testování. Nejdříve zkoumali, jestli pouštní bakterie potlačí růst patogenních hub, které zmíněné choroby způsobují.
„Na rozdíl od jiných chorob révy nemá ESCA jen jeden spouštěč, ale popsaných je asi 130 druhů hub, které jsou schopny odstartovat onemocnění a následné devastace celých vinic,“ popsal počátek výzkumů vědec Aleš Eichmeier.
„Vybrali jsme několik hub, jejichž patogenita je vůči dřevu révy vinné nejvýraznější. A zjistili jsme, že bakterie funguje vůči všem,” seznamuje s dosavadním úspěšným testováním Eichmeier.
Účinnost alžírských půdních bakterií pak podle něj potvrdily i testy přímo na rostlinách.
„Když se réva vysazuje, musí se sazenice na 24 hodin ponořit do vody, aby ji absorbovaly a adaptovaly se v polních podmínkách. My jsme vodu obohatili o určitou koncentraci bakterií a sazenice daleko lépe prospívaly, jsou silnější, mají větší kořenový systém i mohutnější nadzemní část. Při analýze patogenů ve dřevě révy je jich v ošetřených rostlinách diametrálně méně než v těch neošetřených. Výsledek našeho výzkumu může být důležitý krok k tomu, aby vinohradníci minimálně začali se zdravou sadbou,” vysvětlil vědec.
Brněnská škola už jedná o spolupráci s firmou sídlící v Jihoafrické republice, která by objev ráda uvedla na trh.
