Bakterie z Antarktidy. Vědkyně objevila potenciální náhradu neúčinných antibiotik

Objev Kateřiny Snopkové je v tomto kontextu pro vědu velmi zajímavý. „Ve srovnání s příbuznými druhy ‚naše‘ bakterie disponuje genetickou výbavou, která jí umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání,“ přiblížila Snopková, čím je nově popsaný druh specifický.

Jeho skutečný potenciál se ale podle ní teprve ukáže. „My se soustředíme převážně na základní výzkum, tedy popis toho, co daná látka dělá, jak přesně to funguje a které faktory to ovlivňují. Všechny tyto informace vytváří nepostradatelný základ pro další využití námi objevených látek,“ řekla 38letá vědkyně.

Objevenou bakterii pojmenovala Pseudomonas rossensis, podle ostrova Jamese Rosse, kde byla bakterie nalezena a kde zároveň sídlí Mendelova polární stanice, jedna ze základen Českého antarktického výzkumného programu. Pojmenováním nového bakteriálního druhu si vědkyně z Brna splnila i jeden ze svých vědeckých snů.

„Původně jsem zvažovala bakterii pojmenovat podle Václava Vojtěcha,“ zmínila dobrodruha, jenž se v roce 1929 stal prvním Čechem, který stanul na území Antarktidy.

„Nakonec jsem ale vyměkla poté, co jsem zjistila, že všechny v posledních letech popsané pseudomonády (tj. bakterie z rodu Pseudomonas - pozn. red.) se odkazují na svou geografickou lokalitu nebo specifickou vlastnost. V tomto je bakteriologická taxonomie celkem konzervativní. Přesto, pojmenovat svůj druh jsem měla na svém seznamu vědeckých přání, které jsem si tímto splnila,“ doplnila.

Studované antimikrobiální látky - tzv. bakteriociny - si lze představit jako takové miniaturní „zbraně“, kterými mezi sebou bojují jednotlivé kmeny bakterií. V budoucnu by tak mohly představovat alternativu k antibiotikům, na která jsou původci mnoha onemocnění stále méně citliví.

Snopková testovala účinnost bakteriocidů nejen vůči rezistentním nemocničním kmenům, ale také proti těm, které napadají rostliny.

„Pseudomonády nejsou jen patogeny lidí, ale také rostlin a představují tak problém i v zemědělství, potíže mohou způsobit i v potravinářství. Díky své vysoké adaptabilitě dokážou růst i při nízkých teplotách, což je zároveň důvod, proč se jim tak dobře daří nejen v našich lednicích, ale i v Antarktidě,“ vysvětlila.

Vedle potenciálu nových látek s antibakteriálním účinkem objev přispívá také k lepšímu pochopení biodiverzity mikroorganismů v polárních oblastech a mechanismů adaptace bakterií na extrémní podmínky. Významný je i v kontextu kontinuálního výzkumu Masarykovy univerzity v Antarktidě. Letošní expedice je už jedenadvacátá.

„Náš výzkum ukazuje, že příroda sama vyvinula způsoby, jak bojovat proti odolným bakteriím. Teď je na nás, abychom tyto mechanismy pochopili a využili je v medicíně a třeba nejen v ní,“ konstatovala Snopková.

Členové letošní antarktické expedice se z Antarktidy vrací v polovině března. Jako každý rok zkoumají tající ledovce, případně v terénu sbírají vzorky pro výzkum ptačí chřipky. Kateřina Snopková byla součástí vědecké expedice v roce 2015.