Hlavní obsah

Bakterie se živí kovem, vědci ji ve vodě objevili náhodou

Mikrobiologové z kalifornské vysoké technické školy Caltech náhodou narazili na bakterii, která získává energii z tvrdého kovu manganu. O existenci takovýchto bakterií se spekulovalo více než sto let, ale doposud se je nepodařilo objevit.

Foto: Profimedia.cz

Zobrazená látka je hydratovaný oxid manganu, jehož oxidaci způsobuje právě nově objevená bakterie.

Článek

Zatím byly známé jen plísně, které dokázaly enzymaticky okysličovat mangan, ale o existenci bakterie, jež by byla schopná získávat energii z tohoto kovu, se jen spekulovalo.

„Je to první taková objevená bakterie,“ citovala CNN environmentálního mikrobiologa Jarreda Leadbettera, který objev učinil spolu s postgraduálním studentem Hangem Yuem.

V Singapuru vymysleli nový způsob konzervování jídla. Zabijí veškeré bakterie

Věda a školy

„Fascinující na mikrobech v přírodě je, že mohou metabolizovat zdánlivě nepravděpodobné materiály, jako jsou kovy, a z nich získat energii, kterou potřebuje buňka,“ dodal profesor.

Bakterii přitom objevil úplnou náhodou. Nádobu se zbytky manganu dal do dřezu, kde do ní kapala voda. Když se po měsících vrátil, byla nádoba potažená hnědou látkou. „Říkal jsem si, co to je?“ popsal Leadbetter. Záhy zjistil, že jde o jeden z hydratovaných oxidů manganu, a tak začal pátrat po bakterii, která by mohla oxidaci kovu způsobit.

Důkaz chyběl

S Yuem se soustředili na bakterie v kohoutkové vodě a objev na sebe nedal dlouho čekat. „Jsou důkazy, že příbuzní této bakterie žijí v podzemních vodách, odkud se čerpá v Pasadeně část pitné vody,“ konstatoval Leadbetter.

Výzkumníci svým zjištěním vyřešili letité tázání vodáren. „Existuje rozsáhlá literatura o vodovodních potrubích, která se ucpávají oxidy manganu. Zůstávalo však záhadou, proč se tam objevují. Mnoho vědců se domnívalo, že by za to mohly být odpovědné bakterie získávající energii z manganu, ale až do nynějška pro to nebyl důkaz,“ shrnul Leadbetter.

Bahno může téci na Marsu jako láva, odhalila studie, kterou vedl Čech

Věda a školy

Objev této bakterie umožní vědcům lépe porozumět geochemii podzemních vod. Současně by také mohl vysvětlovat, jak vnikají železito-manganové agregáty na dnech oceánů, které byly objeveny v roce 1870 a které už zkoušejí využívat těžařské firmy jako zdroje manganu a vzácných kovů. Tyto konkrece mají v průměru od několik milimetrů až do několika metrů, většinou jsou velké jako dělová koule. Odhaduje se, že v konkrecích je 300 miliard tun manganu.

Hydrolog: Podzemní vody? Není z čeho brát

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám