Badatelé odkryli pod Řípem nevídanou pohřební konstrukci. Takovou v Čechách nečekali

V ČR byla nyní podobná konstrukce mohyly doložena podle vědců vůbec poprvé.

Jak navíc dokládá další nález, a to pohřeb ženy ze závěru doby kamenné, mohyla byla k pohřbívání využívána i 1000 let po svém vybudování.

Archeologové odkrývají pod Řípem již třetí pohřební stavbu z pozdní doby kamenné. Po loňském výzkumu mohyl v nedalekých Dušníkách a ve Vražkově se letos soustředí na dlouhou stavbu na rozhraní katastrů Račiněves a Vražkov.

„Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební monument tohoto typu na Podřipsku. Měří přes 120 metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dříve zkoumaných lokalit,“ popsal vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU.

Mohyla byla objevena při výzkumu v místní pískovně již v 90. letech minulého století, avšak odkryt byl pouze západní závěr mohyly.

Tým archeologů a pedologů se nyní soustředí v rámci projektu „Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem“ na její východní konec a pohřební komoru, která byla objevena na sousedním poli pomocí geofyzikální prospekce.

„Východní části dlouhých mohyl často sloužily jako svatyně, které byly využívány k rituálním účelům po několik desetiletí, proto se náš výzkum soustředí právě na tento prostor,“ vysvětlil Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK.

Mohylový násep v Račiněvsi byl podle odborníků dokola zpevněn dřevěnou palisádou, po níž se zachoval základový žlab. Na východní straně byl vchod, kterým se dalo vstoupit do nitra mohyly.

Archeologům se podařilo doložit, že ve východní části mohyly existovala dutá komora o rozměrech asi 5,5 x 2 metry, do které se dalo vstoupit oním vchodem ve východní straně.

Jde podle nich o zásadní zjištění. „Existence těchto komor v dlouhých mohylách v Čechách je zde doložena poprvé. Analogie můžeme sledovat v severozápadní Evropě, kde evidujeme tzv. megalitické hrobky vybudované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem,“ poznamenal Krištuf.

Hlavní pohřeb se ale nachází mimo tuto komoru – přibližně 40 metrů od východního okraje mohyly byla objevena mohutná hrobová jáma o rozměrech asi 3 x 2 metry a hloubce okolo 160 cm.

Obsahovala pohřeb ve skrčené poloze. Výzkum pohřbu stále probíhá, ale již nyní mají archeologové k dispozici soubor čtyř kamenných hrotů šípů, které naznačují, že pohřbený jedinec měl zřejmě společenský status válečníka – lukostřelce.

V mohyle byl objeven i dodatečný pohřeb ženy. Její hrob byl do mohylového pláště zapuštěn asi 1000 let po vystavění mohyly. Podle keramických nádob v pohřební výbavě byl hrob datován do kultury se šňůrovou keramikou ze závěru doby kamenné.

„Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků,“ zmínil Turek.

Terénní část projektu výzkumem v Račiněvsi končí. Příští rok se budou experti z hned několika evropských univerzit a vědeckých institucí soustředit na prezentaci a publikaci výsledků.