Článek
Tým složený z odborníků z Maďarska, Česka a Ruska zkoumal podrobnou morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých, který byl ukryt v jantaru nalezeném u města Ajka v západní části Maďarska. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait.
„Náš objev přináší několik prvenství. Nejenže se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ vysvětlil důležitost objevu Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.
Vědci objevili unikátní brouky v miliony let starém jantaru. Přispěl i olomoucký zoolog
Brouk se nicméně naneštěstí v jantaru nezachoval celý. Vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit.
Brouk vázaný na dřevo
Jelikož se jednalo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který zemřel na počátku loňského roku.
Výzkumníci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo.
Vědci na Mostecku objevili vzácný hmyz či velké pavouky
Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval.
Jen několik světových lokalit
Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, např. v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známých tím, že obsahuje větší množství fosilií uložených v jantaru.
V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje především v lokalitě bývalé těžby hnědého uhlí právě v okolí města Ajka v západní části země.
„Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let. Vznikal tedy v období křídy, kdy na naší planetě stále vládli dinosauři. Vždy byl ale považován pouze za vedlejší produkt při těžbě uhlí, a snad i proto dnes máme k dispozici pouze zhruba 1500 kousků, z nichž asi jen stovka ukrývá fosilie živočichů. Navíc jde o velmi malé kousky, obsahují tak pouze drobnější členovce, hlavně hmyz,“ doplnil Márton Szabó z Maďarského přírodovědného muzea.
V Anglii objevili jednu z největších a nejzachovalejších zkamenělin ichtyosaura
Maďarský ajkait se podstatně liší od v Evropě daleko známějšího, ale mnohem mladšího baltského jantaru, který pochází z třetihor. Ajkait je většinou zakalený a neprůhledný, tudíž se vědci jeho obsahem doposud zabývali pouze velmi okrajově. To se však změnilo s nástupem moderních metod.
Dnes totiž podle Kundraty můžeme jednotlivé nalezené kousky jantaru skenovat pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie. „Ta umožňuje efektivní 3D rekonstrukci morfologie zkoumaných jantarových inkluzí,“ uvedl tento druhý hlavní a zároveň korespondenční autor studie, který se na výzkumu podílel i se svou studentkou Johanou Hoffmannovou.
Vědci objevili v nepřístupných oblastech Panamy nový druh ropuch
Výsledky studie, která podle olomoucké univerzity významně přispěla k poznání druhohorní fauny střední Evropy, byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.
