Článek
Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.
„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily například jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období takzvaného zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie na olomoucké přírodovědecké fakultě.
Vědci odeberou vzorky glacigenních (vzniklých činností ledovce - pozn. red.) pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a takzvaného čokoládového pazourku Svatokřižských hor.
Slavná Lucy míří z Addis Abeby do Prahy. Vystaví ji Národní muzeum
Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.
Srovnání nálezů z různých lokalit
V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu, tj. zhruba před 34–24 tisíci lety, osídleny pravěkými lovci a sběrači.
Jedná se o lokality pod Pavlovskými vrchy (Dolní Věstonice, Pavlov, Milovice), Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov.
„Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu (druh sopečného skla) na vzdálenosti 330 až 400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlech a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Moník.
Brno jako mamutí ráj. Archeologové našli kosti i stoličku mláděte
Vědci nevylučují, že na dnešním území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit.
„Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Moník.
Výstupem projektu mají být nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací,“ dodal geolog.
Zároveň se podle něj ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj.
Genetická stopa lovců mamutů před 20 000 lety zmizela
