Hlavní obsah

Až polovina dětí není zralá nastoupit do mateřské školy

Novinky, Karel Kvapil

Příliš silná potřeba sebeprosazení, neschopnost řešit případný neúspěch a závislost na matce: to jsou tři nejčastější problémy, se kterými se při nástupu do mateřské školy potýká třetina až polovina dětí. Vyplývá to z analýzy psychologického profilu více než 1600 předškoláků ve věku 3 až 5 let, kterou zpracovala společnost DAP Services.

Foto: Profimedia.cz

Nástup do mateřské školy je podle odborníků pro dítě velkou změnou v životě.

Článek

Nástup do mateřské školy je podle odborníků pro dítě velkou změnou v životě a jen minimum předškoláků přechod z rodiny do mateřinky zvládne bez jakýchkoli problémů.

Nejčastějším kamenem úrazu bývá příliš silná potřeba prosazení sebe sama, kterou společnost DAP Services naměřila u 46 procent testovaných dětí.

Přehnaná i nedostatečná potřeba sebeprosazení

„Dítě je z domova zvyklé být středem pozornosti a rodiče si velice často neuvědomí, že přehnaná podpora může také škodit. Dítě si navykne na pozornost, které se mu pak ve školce nemůže dostat v takové míře,“ říká Jiří Šimonek, psycholog a autor diagnostické metody.

Naopak 29 procent dětí má slabou potřebu sebeprosazení, která se projevuje výraznou pasivitou a absencí tvořivosti. Škodlivé jsou přitom podle odborníků oba extrémy. Dítě s nezdravě silnou, ale i slabou potřebou sebeprosazení se bude svým chováním nápadně odlišovat od projevů dětí v mateřské škole a narážet na nepochopení.

Zbytečné obavy z neúspěchu

Dalším citlivým místem je řešení neúspěchu. „Třetina zkoumaných předškoláků, přesně 33 procent, má přehnané obavy z toho, že se jim něco nepovede, a případný neúspěch neumějí řešit,“ konstatuje Věra Veitová z diagnostického serveru Mateřinky.eu, který společnost DAP Services provozuje.

Dítě je z domova zvyklé být středem pozornosti a rodiče si velice často neuvědomí, že přehnaná podpora může také škodit.
Jiří Šimonek, psycholog

„Hrozba možného neúspěchu v dítěti vyvolává neúměrný strach a napětí. Než by riskovalo nezdar, raději se povinnostem a nárokům, které jsou na něj kladeny, vyhne, a to podvodem, lží, nebo dokonce útěkem,“ doplňuje Veitová.

Více než třetina dětí jsou „mamánci“

U třetiny dětí (32 procent) test prokázal zvýšenou závislost na ženách, na stylu jejich péče a pravidel. „Dítě, které je nadmíru vázáno na ženy, bude jen obtížně zvládat změnu prostředí a nároky na samostatnost. V extrémním případě hrozí, že odloučení v něm vyvolá silný strach a úzkost a nebude vůbec schopné samostatně fungovat,“ vysvětluje Věra Veitová.

Zajímavým zjištěním je fakt, že ve vzorku 1604 předškoláků ve věku 3 až 5 let, ze kterého analýza DAP Services vychází, není ani jedno dítě s velmi slabou vazbou na ženy.

„Vazba na ženy je pro malé dítě přirozená. Novorozenec je na matce stoprocentně závislý, ale s rostoucím věkem sílí potřeba osamostatnit se a rodina by ji měla podporovat. Pokud matka na dítěti přehnaně visí, hrozí, že z něj vyroste takzvaný mamánek,“ říká Veitová.

Nástup ve dvou letech je předčasný

Pokud by došlo ke snížení věku nástupu dětí do mateřské školy na dva roky, procento problematických dětí by ještě vzrostlo. Podle Šimonka je tento krok v zájmu dospělých, nikoli dětí.

„Většina dvouletých dětí ještě necítí potřebu jít z rodiny do většího světa a nejsou na školku připravené. Předčasný nástup do školského systému pak může mít negativní dopad na jejich tvořivost a proces formování individuality,“ vysvětluje Jiří Šimonek.

Výběr článků

Načítám